Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta mezinárodních vztahů
Katedra obchodního podnikání a komerčních komunikací
|
doc. Ing. Tomáš Kubálek, CSc. |
|
||
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů Katedra obchodního podnikání a komerčních komunikací |
 |
|
|
|
Úvod k Sektorové analýze Předložená práce vychází ze společenské objednávky. Velmi častým úkolem ekonomů je srovnávání ukazatelů hospodaření podniku se standardy. Standard lze chápat jako hodnotu ukazatele, kterou by měl podnik dosahovat v tržních podmínkách. Standardy jsou využívány zejména:
V zahraniční ekonomické literatuře lze najít různé hodnoty standardů. Česká ekonomika nemá ještě natolik stabilizovaný charakter, aby bylo možné mechanicky převzít zahraniční zdroje standardů. Předložená práce navrhuje způsob výpočtu standardů v širším pojetí sektorové analýzy. Významným zveřejňovaným zdrojem dat o hospodaření podniků je Obchodní věstník. Množství zveřejňovaných účetních závěrek v Obchodním věstníku je značné. Přesné a pružné zpracování umožňuje elektronická verze Obchodního věstníku. Zpracování dat z elektronické verze Obchodního věstníku přináší četné metodické problémy, které se práce snaží řešit. Cílem práce je poskytnout nástroj na výpočet standardů za odvětví či jiné skupiny podniků. Cílem práce není hodnotit stav českého hospodářství, ani charakterizovat specifiku jednotlivých odvětví či skupin odvětví. Metodika výpočtu je uplatněna na datech z Obchodního věstníku České republiky zveřejněných od března do listopadu 1996. Od března 1996 jsou data v Obchodním věstníku zveřejňována v nové pro analýzu vhodnější formě umožňující meziroční srovnávání. Je možné poskytnout tak obraz dvou období. Pro ilustraci jsou srovnávány v aplikační části práce výsledky podniků jednotlivých odvětví či přesněji skupin dle burzy za roky 1994 - 1995. Nevýhodou je neúplnost souboru podniků, neboť účetní závěrky podniků vycházejí v Obchodním věstníku až s více než 15 měsíci zpoždění. Za předpokladu náhodnosti pořadí zveřejňování při vysokém počtu dostupných podniků je tato nevýhoda převážena aktuálností. V práci byly využity četné metody již dříve ověřené autorem v počítačových programech využívaných v podnicích, bankách, investičních společnostech, vysokých a středních školách. Významným rysem práce je realizace celého postupu na osobním počítači v uživatelsky jednoduché podobě v databázovém systému MS Access. Výsledky uplatněné metodiky lze tak snadno aktualizovat novými daty. Lze předpokládat, že již v době čtení práce jsou dostupné aktuálnější hodnoty standardů a další výsledky, které mohou potvrdit či upřesnit ilustrativní výsledky z této práce. Práce je rozdělena do tří kapitol:
V kap. 1 jsou shrnuta metodologická východiska: metody, názvosloví, statistické funkce (odst. 1.1). Dále jsou popsány informační zdroje analýzy, tj. Obchodní věstník, Registr organizací a Internet (odst. 1.2). Za nezastupitelné východisko analýzy lze považovat autorovy dřívější zkušenosti z pedagogické práce i tvorby ekonomického software (odst. 1.3). V kap. 2 je podrobně popsán postup analýzy pro případné zájemce o aktualizování databáze i pro objasnění filtrování dat, tj. formální kontrolu správnosti dat (odst. 2.1 - 2.3). Dále jsou podrobně vypsány způsoby prezentace dat (odst. 2.4 - 2.6):
Kap. 2 je určena především pro čtenáře se zájmem o konstrukci ukazatelů a objasnění postupu analýzy. Kap. 3 tvoří jádro práce. Čtenář zajímající se o výsledky sektorové analýzy ji může číst bez předchozího čtení kap. 1 a 2. V odst. 3.1 je analyzován dostupný soubor dat z hlediska zastoupení jednotlivých skupin burzy vymezených v odst. 2.7 z hlediska právní formy, velikosti podniku dle pasív, velikost podniku dle počtu pracovníků a z územního hlediska. Odst. 3.2 se zaměřuje na globální pohled srovnávající jednotlivé skupiny podniků. V přehledných tabulkách lze porovnávat souhrnné hodnoty ukazatelů účetních výkazů za skupiny v absolutním i procentuálním vyjádření. Obdobně jsou porovnány ukazatele bonity. Odst. 3.3 se detailně zaměřuje na jednotlivé skupiny až do úrovně jednotlivých podniků. Pro každou skupinu jsou uvedeny výsledky statistických funkcí rentability celkového kapitálu (minimum, 1. kvartil, medián, průměr, 3. kvartil, maximum, rozptyl, směrodatná odchylka). Pro 20 největších podniků skupiny jsou uváděny ukazatele rentabilita celkového kapitálu a rentabilita vlastního jmění v roce 1994 a 1995. Za skupinu je propočtena pyramidová soustava ukazatelů s vrcholovým ukazatelem rentabilita vlastního jmění. Odst. 3.4 rozebírá vybrané skupiny (Textilní, oděvní a kožedělný průmysl, Strojírenství, Energetika, Doprava a spoje) na úrovni odvětví. Odst. 3.5 naznačuje možná specifika podniků dle dalších třídění: právní formy a územního hlediska. Odst. 3.6 je ukázkou nejdetailnější úrovně analýzy, kterou umožňuje dostupný zdroj dat - analýzu jednotlivého podniku. Z důvodu značné váhy ve skupině i v celém souboru dat byl vybrán podnik SPT Telecom, a. s. jako představitel jednoho z 3294 dostupných podniků. Odst. 3.7 konfrontuje výsledky analýzy s jinými zdroji dat i výsledků. Hodnotí také zdroj dat. V úvodu několik poznámek k formě práce. Práce byla připravena na počítači PC Pentium s využitím kancelářského balíku MS Office Professional 4.3 (MS Word, MS Excel, MS Access). Práce obsahuje řadu tabulek, grafů, schémat pyramidových soustav ukazatelů. Přehlednost tabulek je zvyšována poměrně malým typem písma, často bylo nutné v tabulkách dílčí políčka vypisovat menším písmem, než bylo použito v celé tabulce. Přehlednost textu má zvýšit i netradiční řádkování 1 (oproti standardu obdobných prací 2), velikost písma 10 (oproti standardu 12) a proporcionální typ písma (Times New Roman CE oproti dřívějšímu standardu Courier New CE). Odstavce jsou po levé straně doplněny margináliemi usnadňujícími hledání informace v textu. Pro srovnání při klasické úpravě by kapitola 1.1 místo předložených 6 stránek obsahovala 14 stránek, tabulky v dalších kapitolách by po zvětšení písma nebylo snad ani možné vhodně uspořádat. Obrázky a tabulky jsou číslovány v rámci kapitol, poznámky pod čarou souvisle v celém textu. Tabulky jsou uváděny přímo v textu, aby je nebylo třeba vyhledávat v přílohách, výjimečně (odst. 3.3 a 3.4) jsou z důvodu uspořádání uváděny ke konci kapitol. Za podnětné připomínky k výchozímu textu práce autor děkuje:
|