|
|
Modely finanční analýzy a finanční strategie a jejich realizace na počítači
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR
Vysoká škola ekonomická v Praze
Vědecká rada fakulty podnikohospodářské
Ing. Tomáš Kubálek
MODELY FINANČNÍ ANALÝZY A FINANČNÍ STRATEGIE
A JEJICH REALIZACE NA POČÍTAČI
Číslo vědního oboru: 62 - 03 - 09
Odvětvové a průřezové ekonomiky
Úsek: Ekonomika průmyslu
Autoreferát disertace k získání vědecké
hodnosti kandidáta ekonomických věd
Praha, prosinec 1992
Disertační práce byla zpracována ve vědecké aspirantuře pracovníků školícího pracoviště na podnikohospodářské fakultě VŠE v Praze.
Disertant: Ing. Tomáš Kubálek, Vysoká škola ekonomická v Praze
Školitel: Prof. Dr. Ing. Václav Hoffmann, CSc., Vysoká škola ekonomická v Praze
Oponenti:
prof. JUDr. Zdeněk Souček, DrSc., ředitel Institutu poradenství a hospodářských expertíz Praha
doc. Dr. Ing. Antonín Ter-Manuelianc
Ing. Vladimír Červený, CSc., Agrobanka Praha
Stanovisko k disertaci vypracovala: katedra podnikové ekonomiky Vysoké školy ekonomické v Praze
1 Přehled o současném stavu problematiky
1. 1 Charakteristika oblastí spojených v kandidátské práci
V kandidátské disertační práci se snažím spojit dohromady následující oblasti:
finanční analýza,
finanční strategie,
modelování,
realizace na počítače.
Každá z uvedených oblastí je v současné době poměrně rozvinutá, chybí však jejich spojení.
KDP se zaměřuje na finanční analýzu a finanční strategii především v okruhu podnikových financí. Úloha podnikových financí a jejich řízení (tj. úloha finančního managementu) v posledních letech ve světě nesmírně vzrostla. Dříve bylo jejich úkolem pouze zajistit peníze na výrobu a prodej výrobků, které určili marketingoví pracovníci a jejichž způsob výroby určili výrobní manažeři. V současné době finanční manažeři koordinují a řídí celý rozhodovací proces a většinou mají za něj i přímou odpovědnost.
1. 2 Finanční analýza
Smyslem finanční analýzy je provést, s pomocí speciálních metodických prostředků, diagnózu finančního hospodaření podniku. Kvalifikovaná a pravidelně prováděná diagnóza umožňuje odhalit případné poruchy finančního "zdraví" v době, kdy je ještě možné různými řídícími zásahy tyto poruchy napravit.
Ekonomická reforma změnila "životní prostředí" hospodářské organizace. Podnik není v tržní ekonomice napojen na státní plán a neuchází se o finanční úhradu schválených investic. Naopak obvyklý bývá případ, že volný kapitál hledá nejvýnosnější uplatnění. Rizika podnikání již nadále nejdou na vrub zúčtování se státním rozpočtem, ale podnik se musí proti takovým rizikům jistit sám, jinak ohrožuje svou vlastní existenci.
Postupně dochází k posunu chápání finanční analýzy podniku od jejího chápání jako pasívního odrazu dané reality s hlavním akcentem na splnění odvodových povinností vůči státu a nadřízenému orgánu do polohy chápání aktivní funkce finanční analýzy, jejíž výsledky a poznatky slouží především pro tvorbu koncepce rozvoje, volbu strategie a její realizaci pro plánování samotné finanční situace, tj. pro plánování peněžních příjmů a výdajů (peněžních toků) v různých časových horizontech.
1. 3 Finanční strategie
Neexistuje jediná, univerzálně platná definice pojmu strategie. Různí autoři i manažeři používají tento pojem rozdílně. Např. někteří zahrnují do obsahu strategie cíle, zatímco jiní zřetelně mezi tvorbou strategie a cílů odlišují.
Tato práce chápe strategii jako plán. Obsahem plánování je určování podnikových cílů, prostředků k jejich dosažení, systematická příprava na splnění stanovených úkolů v příštích obdobích a průběžná kontrola plnění cílů.
Strategie se odvíjí od poslání podniku, které definuje účel existence podniku. Poslání může být vyjádřeno velmi obecně, např. "maximalizovat tržní hodnotu podniku", nebo konkrétněji, např. "dodávat moderní telekomunikační systémy při co nejnižších výrobních nákladech". Strategie dává odpověď na otázku, jakých dlouhodobých cílů bychom mohli dosáhnout za předpokladu, že se okolí podniku bude vyvíjet určitým způsobem.
V Československu není systematická příprava podnikové strategie rozvinuta, protože vedoucí pracovníci podniků pracovali dlouho v prostředí direktivního nařizování strategie rozvoje podniku "shora" nadřízeným orgánem. Teprve v atmosféře odpovědnosti za přežití svého podniku v tržní ekonomice začínají manažeři nově se formujících podniků pociťovat přirozenou potřebu tvorby strategie rozvoje podniku, tvorby finančního plánu. Prostor k tomu vytváří i výkonná výpočetní technika.
1. 4 Modelování
Model je zjednodušeným zobrazením skutečnosti, tj. objektivní reality. Předmětem modelování může být:
objekt reality,
chování objektu reality.
Modelem bývají zpravidla zobrazeny jen určité vlastnosti objektu či prvky chování, které nás v konkrétním případě zkoumání zajímají, zatímco od zobrazování ostatních vlastností či prvků se upouští, a to buď úmyslně, nebo proto, že některé vlastnosti objektivní reality neznáme. O tom, které ze známých vlastností předmětu či prvků chování zobrazíme v modelu, rozhoduje především účel, kterému má model sloužit. K jednomu objektu může existovat více modelů podle účelu. K tomutéž objektu můžeme tvořit modely jeho chování.
V práci se zabývám modelováním ekonomických objektů (např. podniku). Nemodeluji jen vlastnosti objektu (podniku) ale především jeho chování. Chování ekonomických objektů je výsledkem řízení těchto objektů. Modely chování ekonomických objektů jsou tedy modely řízení.
Většina dostupných finančních modelů jsou simulační modely vytvořené k projektování alternativ finanční strategie za specifických předpokladů o budoucnosti. Rozsah modelů je velmi různý od jednoduchých až po složité modely, které obsahují stovky rovnic a vzájemně souvisejících proměnných. Komplexnější modely narážejí na výpočetní náročnost a jsou použitelné jen po realizaci na výpočetní technice.
Výsledek modelů finančních analýz je dán objektivním vývojem ekonomické objektu v minulosti. Neexistuje však žádná teorie nebo model, který by přímo vedl k optimální finanční strategii. Proto se v modelech finanční strategie postupuje většinou metodou pokusu a omylu, tvorbou a vylepšováním několika verzí strategie.
1. 5 Realizace na počítači
Složitější modely finanční analýzy a finanční strategie lze aplikovat pouze po jejich realizaci na počítači. Realizací zde chápu převedení do programu počítače tak, aby uživatel - ekonom mohl pouze vkládat vstupní údaje a seznamovat se s výsledky.
Velmi špatný je stav v podnikové praxi. Do podniků se dostává docela kvalitní výpočetní technika. Většina pracovníků se však bojí rutinně ji využívat. Když už počítače využívají, je to převážně při psaní textů v textovém editoru. Chybí programy pro finanční analýzu a zejména pro finanční strategii, hlavně je zájem o program na přípravu finančního plánu. Tento zájem je obzvlášť velký na školeních zabývajících se věcně finanční analýzou a strategií. Ekonomové se zájmem vyslechnou aktuální poznatky a chtějí se zbavit práce s propočítáváním výsledků za svůj podnik.
1. 6 Srovnání modelů uvedených v práci s obdobnými modely
V práci je provedeno srovnání modelů uvedených v práci s obdobnými modely užívanými v praxi:
modely finanční analýzy: Harmon, EVALEX a REVALEX, Bilana,
modely finanční strategie: Model rozvoje podniku, STRATEX, GAMA.
U každého modelu jsou uvedeny základní údaje o systému (autoři, softwarové prostředí, požadavky na vnitřní paměť, přibližná cena), cíl a náplň systému, odlišnosti od systémů podrobně popisovaných v práci.
2 Cíl práce
Cíl kandidátské disertační práce (KDP) je dán jejím názvem "Modely finanční analýzy a finanční strategie a jejich realizace na počítači". Mým osobním cílem bylo, aby nejen
KDP prokázala osvojení si rozsáhlého teoretického základu ve zvoleném vědním oboru odvětvových a průřezových ekonomik, získání přehledu o praktické aplikace vědeckých poznatků a problémech jejich aplikace v hospodářských organizacích, ale také aby
výsledky práce byly využitelné ve výzkumné činnosti fakulty, konkrétně v grantu "Řízení podniku v procesu transformace k tržní ekonomice",
KDP pomohla ve výuce předmětů podnikohospodářské fakulty,
výsledky práce byly přímo použitelné v podnikové praxi.
Abych splnil cíl práce, musel jsem se zabývat rozmanitými činnostmi, které lze podle chronologie tvorby práce rozdělit do následujících skupin s dílčími cíli:
1. dílčí cíl: utřídění dostupných informací Nejdříve jsem musel shromáždit dostupnou literaturu o finanční analýze a strategii jak domácí tak zahraniční. Pojmy užívané v literatuře nejsou bohužel jednotné. V KDP se proto snažím přesně definovat všechny užité pojmy a detailně uvádět zejména definice užívaných ekonomických ukazatelů. Informace z literatury jsem doplnil o konzultace s řešiteli odpovídajících výzkumných úkolů a o konzultace s pracovníky bank a vybraných podniků. Musím přiznat, že realizace tohoto dílčího cíle příliš tvůrčí pro mne nebyla, svůj přístup jsem mohl uplatnit jen v kritickém vyhodnocení dostupných infor mací. Výsledkem byla definice pojmů a ukazatelů a srovnání modelů uvedených v práci s obdobnými modely.
2. dílčí cíl: tvorba modelů Ze získaných informací jsem se snažil vytvořit tři zák ladní modely: dva z finanční analýzy a jeden z finanční strategie. V modelech finanční analýzy jsem důsledně vycházel z definic ukazatelů a výkladu metod uvedených v literatuře. Doplnil jsem návaznost modelů na současné účetní výkazy, tj. především rozvahu a výsledovku. Tvůrčí jádro práce je v modelu finanční strategie. Podílel jsem se na sestavení modelu, který dosud nebyl uveden v literatuře (když nepočítám prakticky souběžně obhajovanou KDP Ing. Srpové).
3. dílčí cíl: realizace modelů Vytvořené modely jsem v další fázi realizoval na počítači tak, aby byly přitažlivé pro budoucí uživatele. Jedině praktické využití modelů je podle mne důkazem jejich životaschopnosti. Splnění tohoto cíle bylo pro mne nejtěžší, i když jeho postup práce vůbec nepopisuje. Abych přitáhnul uživatele k počítači - k vyzkoušení modelů, musel jsem se značně zdokonalit v technice programování i v koncepci "uživatelsky přítulných" programů.
4. dílčí cíl: aplikace modelů Vytvořené modely jsem vyzkoušel jako uživatel připrave ných programů při aplikaci v podnikovém měřítku. Podařilo se mi získat vstupní podklady pro všechny československé prů myslové podniky, proto jsem si jako dodatečný cíl vytknul aplikaci modelů nebo alespoň jejich částí na analýze hospo daření československých podniků v prvním pololetí roku 1991, která vytváří předpoklady pro zjištění běžných hodnot výz namných poměrových ukazatelů v jednotlivých průmyslových od větvích. Výsledky získané ze zpracování detailních vstupních podkladů jsem v závěru zkonfrontoval s aktuální analýzou vý voje ekonomiky Československa za rok 1991 vypracovanou fede rálním ministerstvem hospodářství a stručnou charakteristi kou vývoje ekonomiky v prvních měsících roku 1992.
K volbě cílů mě vedly pedagogické a výzkumné potřeby fakulty i požadavky praxe.
Hlavním prostředkem vedoucím ke splnění cílů byl osobní počítač, přesněji řečeno osobní počítače. Jedině díky jejich kvantitě a kvalitě jsem si mohl vytknout relativně rozsáhlé cíle.
Realizaci modelů jsem provedl s využitím následujícího obecného programového vybavení:
programovací jazyk Turbo Pascal,
tabulkový systém Quattro Pro,
databázový systém Paradox,
textový editor Text602. Ověření modelů bylo možné jedině díky relativně dobrému vybavení fakulty počítači. Modely byly aplikovány v několika diplomových pracích, byly předneseny na několika seminářích pořádaných Institutem poradenství a hospodářských expertíz VŠE.
3 Zvolené metody zpracování
3. 1 Metody poznání
Při řešení daného tématu jsem použil systémový přístup. V první řadě jsem se musel zabývat bližším určením podniku jako systému s cílovým chováním. Jestliže budu abstrahovat od řady hledisek, například technických, technologických, psychologických a dalších budu podnik z ekonomického hlediska považovat za mikroekonomickou organizační jednotku, v níž se provádějí efektivní rozhodnutí. Slovem organizační se míní jen ta skutečnost, že jde o organismus vyčleněný a oddělený od svého okolí, o systém, který se vyznačuje jistou samostatností a soudržností.
Dále z teoretických metod poznání jsem v disertační práci použil metodu abstrakce. Její hlavní předností je, že umožňuje vyvodit podstatné, nutné obecné vztahy a vlastnosti předmětů tak, aby bylo možno dospět od jevu k podstatě. Proces abstrakce směřuje k tomu, aby nepodstatné vlastnosti, vztahy, okolnosti apod. byly odtrženy a vyčleněny ty, které jsou pro chování předmětů určující.
Základní východisko každé vědecké práce zpravidla tvoří analýza zkoumaného jevu. Analýza pro mne nebyla samoúčelná, neboť jejím hlavním posláním je postupné rozpoznávání a vydělování nepodstatného a pronikání k obecnému, podstatnému v jevech, věcech či procesech.
3. 2 Metody organizace práce
Při přípravě modelů jsem využil metodu týmové práce. V KDP předkládám tři modely finanční analýzy a strategie. Ve skutečnosti jsem realizoval více modelů podnikové ekonomiky. Rozsah modelů vyžadoval spolupráci více řešitelů. Styl realizace všech modelů musel být stejný, aby uživatel modelů snadno přecházel od modelu k modelu. Podaří-li se přilákat uživatele na jeden z modelů (třeba ten nejjednodušší), není už potom pro uživatele obtížné přejít na jiný model.
4 Výsledky disertace s uvedením nových poznatků
Modely vzhledem k rozpracování návaznosti na účetní výkazy obsahují řadu vazeb. Zaměřil jsem se na přesné definování těchto vazeb tak, aby definice čitelné pro případného zájemce o "vnitřek" modelů.
Modely finanční analýzy jsou popsány v následující struktuře:
přehled vstupních a dopočtených ukazatelů - zdrojů údajů pro model,
realizace modelu (nejde o uživatelské příručky programů, ale o stručný popis fungování programu s důrazem na výklad ekono mické problematiky, tj. na myšlenkové jádro ekonomické čás ti),
příklad aplikace modelu na fiktivním podniku s komentářem výsledků.
Model finanční strategie je popsán v analogické struktuře, navíc jsou doplněny vzhledem k rozsahu modelu části o vzniku a vývoji modelu a stručná přehledná charakteristika modelu. Detailní popis ukazatelů modelu SAFI 4 je poměrně dlouhý (20 stran), je určen pro zájemce o vazby v modelu i pro případné kritiky způsobu práce modelu.
Subkapitoly 4.1 a 4.2 zaznamenávají plnění prvních tří dílčích cílů KDP (utřídění dostupných informací, tvorba modelu, realizace modelu). Čtvrtý dílčí cíl plní plně až subkapitola 4.3, kde jsou modely použity na úrovni analýzy hospodaření československých průmyslových podniků.
4. 1 Finanční analýza
Úkolem finanční analýzy je poskytovat informace pro rozhodování vrcholového vedení podniku, který je podmínkách tržní ekonomiky existenčně závislý na tvorbě vlastních finančních zdrojů.
Základním metodickým nástrojem analýzy jsou tzv. poměrové finanční ukazatele. Poměrových finančních ukazatelů se postupem času vyvinulo značné množství. V některých případech je navrženo i několik různých ukazatelů pro hodnocení stejné charakteristiky finanční situace.
Máme-li zhodnotit situaci podniku, musíme komplexně posoudit vybrané poměrové ukazatele. V práci jsou k posouzení použity dva způsoby:
srovnání hodnot vybraných ukazatelů se standardy,
spojení ukazatelů do ukazatelových soustav.
Oba způsoby byly aplikovány na velkém počtu podniků (2622 průmyslových československých podniků). Srovnávání se standardy není složité, avšak pro větší množství podniků zdlouhavé. Vyhodnocování pyramidových ukazatelových soustav je navíc výpočetně náročné. Proto byly pro finanční analýzu připraveny modely:
model Bonita zaměřený na výpočet poměrových ukazatelů z roz vahy a výsledovky a porovnání vybraných poměrových ukazatelů se standardy,
model Finanční analýza vyhodnocující především finanční pyra midu ukazatelů na základě vstupu hodnot ukazatelů z rozvahy a výsledovky, model též porovnává hodnoty vybraných ukazatelů s navrženými standardy,
model Kauzální analýza umožňující definovat libovolnou pyra midu a vyhodnotit vlivy dílčích ukazatelů na vrcholový ukazatel.
Modely vycházejí ze standardního postupu finanční analýzy doporučovaného v učebnicích finančního managementu:
1. výpočet poměrových ukazatelů (ratios = koeficientů) za sledovaný podnik,
2. srovnávání poměrových ukazatelů s odvětvovými průměry (komparativní analýza),
3. hodnocení poměrových ukazatelů v čase (trendová analýza),
4. hodnocení vzájemných vztahů mezi poměrovými ukazateli (v USA obvykle systémem Du Pont, u nás pyramidovou soustavou ukazatelů),
5. návrh na opatření (analýza odhaluje slabá a silná místa eko nomiky podniku a slouží tak jako podklad pro finanční řízení a plánování a pro prognózování).
Modely byly využity na analýzu vybraných podniků nebo dokonce na analýzu všech československých podniků s cílem posoudit běžné hodnoty vybraných poměrových ukazatelů. Modely lze použít i na analýzu připraveného finančního plánu.
Model Bonita
Model umožňuje na základě údajů získaných z rozvahy a výsledovky hodnotit finanční situaci podniku pomocí ukazatelů používaných v tržních ekonomikách. Lze jej využít jak k hodnocení vývoje finanční situace podniku v časové řadě, tak i k mezipodnikovému srovnávání, které umožňuje objektivně zajistit reálnou ekonomickou pozici podniku.
Model propočítává ukazatele likvidity, rentability, vnitřní aktivity, struktury kapitálu a platební neschopnosti, jejichž znalost ekonomovi podniku usnadňuje jednání s bankou či jiným partnerem.
Model Finanční analýza
Model využívá k finanční analýze pyramidální soustavu ukazatelů s vrcholovým ukazatelem výnosnost vlastních zdrojů. Model analyzuje vliv ziskovosti, podílu použitelného zisku na celkovém zisku, náročnosti výkonů na aktiva, podílu vlastních zdrojů na aktivech na vývoj vrcholového ukazatele. Vliv těchto ukazatelů dále ještě rozkládá. V případě nedosažení použitelného zisku je možné analyzovat dílčí větve pyramidy.
Model je doplněn porovnáním vybraných podílových ukazatelů se standardními hodnotami navrženými dle literatury i dle současného stavu československé ekonomiky. Míra splnění standardů je vyhodnocena bodově.
Dále model obsahuje konfrontaci různých metod analýzy vývoje dílčích ukazatelů: logaritmické metody a metody postupných změn.
4. 2 Finanční strategie
Plánování je zde chápáno jako volba mezi variantami směrování budoucí aktivity. Obsahem plánování je určování podnikových cílů, prostředků k jejich dosažení. Plánování uskutečňuje celkovou strategii podniku. Strategie dává odpověď na otázku, jakých dlouhodobých cílů bychom mohli dosáhnout za předpokladu, že se okolí podniku bude vyvíjet určitým směrem.
Prvním krokem při sestavení plánu je již podrobná analýza podniku, zaměřená na jeho slabé a silné stránky, a analýza okolí, zaměřená na příležitosti i rizika. Analýza okolí vyústí do variantních scénářů, vycházejících z možných alternativ vývoje v oblasti ekologie, technologie, trhu, národního hospodářství a sociálních vztahů.
Nejobecněji se finančním plánováním rozumí proces posuzování celkových efektů finančního a investičního rozhodování, jehož výsledkem je finanční plán. Finanční plánování je nezbytné proto, že investiční a finanční rozhodnutí spolu velmi úzce souvisí, vzájemně se ovlivňují a proto nemohou být prováděna nezávisle. Všeobecně se uznává, že plánování nejlépe pomáhá podniku vyhnout se přehmatům v budoucnosti.
Úkolem finančního plánování je zejména posuzování a rozhodování o velikosti a druhu použitých finančních zdrojů, které jsou potřebné k financování hospodářských prostředků a k zajištění likvidity podniku.
Finanční plán má dva rozměry:
a) časový horizont
b) stupeň agregace
Z hlediska časového horizontu rozlišujeme dvě úrovně - dlouhodobé a krátkodobé finanční plánování, přičemž obecně platí, čím je plánovací období kratší, tím vyšší je stupeň jistoty a přesnosti. Dlouhodobé finanční plánování se uplatňuje v časovém rozmezí 2 - 5 let, některé podniky však plánují až na 10 let i více. Většina rozhodnutí má dlouhodobý charakter a musí být učiněna mnohem dříve než jsou realizována. Dlouhodobost plánování je nezbytná hlavně v případě, pokud podnik uvažuje s emisí akcií nebo dlouhodobých obligací.
Dlouhodobý rozvoj je většinou spojován s potřebou získat externí zdroje (dlouhodobé úvěry, zdroje z emise cenných papírů). Emise cenných papírů je však vždy spojena s určitými náklady, které klesají s rostoucím objemem emise. Proto je k emisím cenných papírů přistupováno zpravidla v delších časových intervalech a větším objemu. Úkolem finančního plánování je předvídat na několik let dopředu potřebu finančních zdrojů k financování hlavně fixního, ale i oběžného majetku.
Krátkodobé finanční plánování se uplatňuje v rozmezí několika měsíců až jednoho roku, souvisí s běžnou hospodářskou činností a spočívá především v plánování peněžních příjmů a výdajů ("cash flow"), případným obstaráváním krátkodobých externích finančních zdrojů s cílem zajištění likvidity podniku. Podnik musí mít jistotu, že má dostatek peněžních prostředků a je schopen uhrazovat své závazky a že krátkodobé přijaté a poskytnuté úvěry jsou sjednány co nejvýhodněji.
Z hlediska stupně agregace finančního plánu je podstatné, že finanční plán je sestavován na základě analýz kapitálového plánování každého z uvažovaných projektů podniku. Dílčí investiční projekty každé provozní jednotky jsou sumarizovány a zpracovány v jeden velký souhrnný projekt. Tento proces se nazývá agregování.
Základními prvky finančního plánu jsou:
a) předvídání odbytu a tržeb
Základním východiskem je důkladný marketingový průzkum trhu a předpokládaný objem odbytu. Protože odbyt a tržby jsou závislé na budoucím vývoji a stavu celé ekonomiky, nel ze je vždy předpovídat zcela přesně. Podniky mohou vycházet ze speciálních makroekonomických a odvětvových projektů bu doucího vývoje.
b) pro forma výkazy
Souhrnný finanční plán obsahuje tři významné součásti:
- plánovanou bilanci - rozvahu (Balance Sheet),
- plánovanou výsledovku (Income Statement),
- plánovaný výkaz zdrojů a užití peněžních prostředků (Source-and-Uses Statement, Cash Flow Statement)
c) požadavky na majetek
Plán uvádí projektované kapitálové výdaje, obvykle v podrobnějším členění (např. obnovovací a rozvojové inves tice, na nové výrobky, na zařízení k odstranění znečištění).
d) potřeba finančních zdrojů
Plán obsahuje dividendovou politiku, způsoby zvýšení kapitálu, pokud nestačí zadržený zisk. Jedná se zejména o prodej cenných papírů, podniky musí věnovat pozornost vý běru druhu, způsobu a termínu emise cenných papírů. Někdy podniky přistoupí na zvýšení svého vlastního (kmenového) jmění emisí nových akcií.
e) ekonomické předpoklady
Plán musí respektovat ekonomické prostředí, ve kterém ho podnik bude uskutečňovat. K těmto ekonomickým parametrům patří hlavně daňové sazby a úroková míra.
Finanční plánování využívá především přímou úměrnost vývoje celé skupiny veličin. Většina finančních modelů jsou simulační modely vytvořené k projektování variant finanční strategie za specifických předpokladů o budoucnosti. Rozsah modelů může být různý od jednoduchých až po složité modely, které obsahují stovky rovnic a vzájemně souvisejících proměnných.
Důvod popularity takových modelů je prakticky jediný, finančnímu plánování napomáhají snadněji a levněji sestavovat pro forma finanční výkazy, automatizují část plánovacího procesu, která je rutinní, náročná na čas a intenzitu práce.
Model SAFI4
Model slouží k tvorbě podnikové strategie v neomezeném počtu variant. Je koncipován tak, že důsledky jakéhokoliv rozhodnutí se komplexně promítají do všech oblastí podnikové ekonomiky. Tak například rozhodnutí o změně struktury výroby se promítne do pohybu nákladů, zásob a dále do tvorby a rozdělení zisku a tím i do výše vyplácených dividend, do splátek popř. čerpání úvěrů atd.
Vytvořené varianty model umožňuje porovnávat a usnadnit tak rozhodování o výběru vhodné varianty. Porovnání model provádí prostřednictvím náznaků rozvahy, výsledovky a soustavy kriteriálních ukazatelů pro následující roky.
4. 3 Analýza hospodaření československých průmyslových podniků
Data pro analýzu jsou převzata z Českého statistického úřadu (ČSÚ). ČSÚ přebírá od krajských pracovišť kromě jiného data ze dvou základních účetních výkazů o hospodaření podniku:
Úč 2A-02 Súvaha hospodárskych organizácií (Rozvaha),
Úč 1A-12 Měsíční výkaz o výsledku hospodaření hospodářských organizací (Výsledovka).
Údaje byly předány za 1. pololetí roku 1991. Bohužel jde o období značných změn v ekonomice. Starší období by nemělo smysl analyzovat, novější nebylo dostupné.
Z celkové analýzy průmyslových podniků v ČSFR jednoznačně vyplývá převažující nízká efektivnost: to ukazují všechny ukazatele měřící poměr mezi výstupy a vstupy (zdroji), především všechny ukazatele rentability. Vysoká náročnost na vstupy (suroviny, materiál, palivo, energii, stroje, práci) se odráží ve vysokých materiálových, palivových, energetických aj. nákladech, přičemž zásoby těchto vstupů (tj. oběžné a základní prostředky) jsou neúměrně vysoké a jejich využívání neúměrně nízké. Přitom si musíme uvědomit, že tím, jak trh a nikoli státní plán začíná "prověřovat" výstupy, pro řadu podniků vznikají vážné odbytové a tím i finanční potíže, které pro podniky s nízkou adaptabilitou na požadavky trhu budou znamenat bankrot.
Analýza ukazuje, že průmyslové podniky ČSFR zdaleka nesplňují požadavky tržního prostředí, charakterizované tzv. standardy. To je důsledek výše zmíněného nízkého využívání zdrojů a nízké rentability; připomeňme v této souvislosti jen jeden z ukazatelů a to rentabilitu vlastních zdrojů: podniky ČR dosahují pouze 38 % požadované (standardní) hodnoty, podniky SR dokonce jen 24 %. Jak už bylo naznačeno z analýzy vyplývají i značné rozdíly v úrovni efektivnosti průmyslových podniků České a Slovenské republiky. Tak v kriteriálním ukazateli, tj. výnosnosti vlastních zdrojů dosahují slovenské průmyslové podniky jen 63,8 % hodnoty dosahované v českých průmyslových podnicích. A protože výnos (zisk) z vlastních zdrojů je jedním z hlavních způsobů financování dalšího rozvoje, mají tyto podniky ve větší míře "podvázán" svůj další růst než podniky české. Pro oboje však platí: podstatně zvýšit svou adaptabilitu na tržní podmínky; cestou k tomu by měla být urychlená privatizace.
5 Aplikace a perspektivy modelů. Závěry
5. 1 Využití uvedených modelů ve výuce
Popsané i s nimi související modely a programy byly použity ve výuce na podnikohospodářské fakultě VŠE v Praze. Nejjednodušší verze programu Kauzální analýza - zevšeobecnění programu Finanční analýza na obecnou pyramidu - byla vytvořena r. 1987 pro osmibitové mikropočítače PMD 85. Program Kauzální analýza byl využit v letech 1987 - 1991 pro výuku rozborů hospodářské činnosti studijních oborů ekonomika průmyslu a později i ekonomika dopravy.
Program Finanční analýza vznikl r. 1989 jako zjednodušená verze obecné Kauzální analýzy. Finanční analýza má zabudovanou pyramidu, nepožaduje po uživateli vstup definic odvozených ukazatelů ani vazeb v pyramidě, pouze vstupy předem určených ukazatelů z rozvahy a výsledovky. Původně byl program sestaven v programovacím jazyce GW-Basic, r. 1990 byl převeden do programovacího jazyka TurboPascal. Program je využíván při tvorbě diplomových prací několika seminářů podnikohospodářské fakulty.
Druhým nejpoužívanějším programem při tvorbě seminárních a diplomových prací je program Bonita. Bonita oproti Finanční analýze nevyžaduje více srovnávaných období (byť připouští více období). Pomáhá tak studentům zejména v současné situaci nesrovnatelnosti výsledků podniků v různých časových obdobích. Pokud už období Bonita srovnává, nabízí vložení i období měsíčních. Pomocí koeficientu převádí ukazatele na srovnatelnou hodnotu (na rozdíl od Finanční analýzy, kde to však vzhledem k indexovému pojetí není pro hlavní výsledky nutné).
Program SAFI 4 shrnuje celou problematiku ekonomiky podniku. Obsahuje vazby všech základních ukazatelů hospodaření podniku, umožňuje simulaci budoucího plánu rozvoje podniku, přípravu strategie. Je náročný na znalost věcné problematiky i na přípravu (zejména tzv. dotazníkových) ukazatelů. Byl by pedagogicky velmi názornou pomůckou, bohužel zatím se do přímé výuky na VŠE v Praze nedostal. Je využíván pouze v jednom diplomovém semináři.
Zařazení programů do výuky připravují i dalších fakulty VŠE v Praze: fakulta financí a účetnictví (katedra podnikových financí, katedra nákladového účetnictví), fakulta informatiky a statistiky (katedra systémové analýzy) a fakulta národohospodářská (katedra životního prostředí).
Program Kauzální analýza byl ve školním roce 1990/91 využit na VŠE v Bratislavě ve výuce rozborů hospodářské činnosti podniků. Dále programy zařadily do výuky školy:
Vysoká škola zemědělská v Praze-Suchdole (katedra zemědělské ekonomiky),
Zemědělská fakulta v Nitře,
Vysoká škola dopravy a spojů v Žilině (katedra spojů),
Slovenská technická univerzita v Bratislavě (katedra managementu),
Střední průmyslová škola strojnická v Čáslavi,
Střední průmyslová škola železniční v České Třebové.
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (zemědělská fakulta).
Zkušenosti s aplikací modelů byly zveřejněny na mezinárodní konferenci Pedagogický software v Českých Budějovicích počátkem června 1992 v příspěvku "Aplikace PC ve výuce předmětů ekonomiky podniku" v sekci "Ekonomika, management a operační analýza", kde byly též předvedeny programy. Přednáška byla publikována ve sborníku, programy jsou uvedeny v katalogu programů.
5. 2 Využití ve výzkumné činnosti
Výsledky programů jsou zahrnuty do výzkumné činnosti podnikohospodářské fakulty, konkrétně do grantu "Řízení podniku v procesu transformace k tržní ekonomice", vedeného profesorem Hoffmannem.
5. 3 Využití v podnikové praxi
Spektrum organizací, které využívají modely v praxi je široké: průmyslové podniky (např. Kablo Vrchlabí, Bižuterie Jablonec nad Nisou), zemědělské podniky (STS Okřínek), banky (Agrobanka Praha, Nový Bor, Nymburk), investiční privatizační fondy (Kapitálová společnost České pojišťovny Praha). V Pragobance součástí analýzy před poskytnutím úvěru je závazně ve všech filiálkách provedení výpočtů programem Bonita.
5. 4 Perspektivy rozvoje uvedených modelů
Programy realizující modely finanční analýzy a plánování požadují většinou vstupy z rozvahy a výsledovky. Se změnou účetních výkazů k počátku roku 1993 bude nutné vstupní části přepracovat.
RESUME
Models of Financial Analysis and Financial Strategy and Their Computer's Realization
The main objective of the PhD thesis is to join together relative developed, but often separately engaged in a research subjects. They are financial analysis, financial strategy, modelling and using of personal computer. Role and meaning all of these subjects are still increased in the period of the transition of the economy from centrally planned economy toward market.
The main attention is given to the definitions, methods and principles of the financial analysis and financial strategy in the study. After following description what modelling is named economic quantities are applicated in the models. They are applicated not only by using of mathematical formulas and functions but also by using of power computer's capacity.
All these models have been created with help of standard software as spreadsheet Quattro Pro, database system Paradox, wordprocessor Text602 and language Turbo Pascal. For these models there were used as entries real data from many czechoslovak companies. These models are comparable with the similar models which are used by enterprises.
Following models have been prepared for financial analysis:
model named Bonita calculates ratios from balance sheet and income statement; this model also compares results with the standards valid in the market economies;
model named Financial Analysis calculates financial pyramid of entries from the same economic reports as previous model;
model named Causal Analysis allow to create any pyramid with possibility of evaluation of mutual influences.
Model named SAFI 4 was created for purpose of financial strategy. This model is allowing to create and to calculate alternatives of the future financial situation of the enterprise. The model is synthesizing the previous activities resulting from the preparation of the company strategy and the business plan.
There are many ways of the applicability of these models. The first area where models have been used is the research. These models are result of many years research activity of the aspirant within the research activity of the faculty. The second area of the applicability is the education, where students are trained in the analyzing of economic situation of company and in the preparation of the financial strategy of the company. The last area of the applicability is the concrete use under the real conditions of many companies in Czechoslovakia.
There is a string interest to adapt the proposed models to the new conditions appearing as a result of the transition process of the czechoslovak economy.
Literatura
[1] Bím, J. - Fotr, J. - Hájek, S. - Vysušil, J.: Revalex ver ze 2.0. Expertní systém pro hodnocení ekonomické a finanč ní situace podniku. Metodický a obslužný manuál. Valex, Praha 1992.
[2] Fotr, J.: Automatizované hodnocení podniku pomocí expert ních systémů. Sborník Finanční analýza a hodnocení podni katelské pozice podniku. Eurovia, Praha 1991.
[3] Fotr, J.: Jak hodnotit a snižovat podnikatelské riziko. Praha, Management Press 1992.
[4] Fotr, J.: Jak připravit optimální podnikatelský projekt. Praha, Eurovia 1992.
[5] Fotr, J.: STRATEX. Základní zpráva. Praha 1992.
[6] Grünwald, R. - Termer, T. - Holečková, J.: Finanční analý za a plánování. Praha, Nad zlato 1992.
[7] Hoffmann, V.: Dynamický model efektivnosti a samofinanco vání. Rukopis. Praha 1990.
[8] Hoffmann, V.: Normování ekonomické efektivnosti, Politická ekonomie č. 10/1987.
[9] Hoffmann, V.: Státní podnik a samofinancování. Organizace a řízení č. 5/ 1989.
[10] Hoffmann, V.: Ředitelská analýza. Praha, Svoboda 1983.
[11] Hoffmann, V. - Neumaierová, I.: Hodnocení ekonomické úrov ně podniku v tržní ekonomice. Rukopis. Praha 1991.
[12] Hornychová, J. - Pokorná, M.: Systém hodnocení bonity pod niku s využitím počítače. Sborník Finanční analýza a hod nocení podnikatelské pozice podniku. Eurovia, Praha 1991.
[13] Hornychová, J. - Pokorná, M.: Tvorba podnikatelského pro jektu s využitím počítače. Sborník Jak připravit optimální podnikatelský projekt. Eurovia, Praha 1992.
[14] Jauch, R. L. - Glueck, W. F.: Business Policy and Strate gic Management. McGraw-Hill 1988.
[15] Kovář, F.: Strategické řízení. Rukopis. Praha 1991.
[16] Kislingerová, E.: Nový přístup k hodnocení podniku. Kandi dátská disertační práce. Praha, VŠE 1989.
[17] Kubálek, T. - Červený, V.: Bonita. Uživatelská příručka k programu. Praha 1992.
[18] Kubálek, T. - Srpová, J.: SAFI 4. Uživatelská příručka k programu. Praha 1992.
[19] Kubálek, T. - Synek, M.: Finanční analýza. Uživatelská příručka k programu. Praha 1992.
[20] Marek, P. - Termer, T.: Základy firemních financí. Praha, Avízo Print 1990.
[21] Mikan, P.: Mezipodnikové srovnávání. Uživatelská příručka k programu. Praha 1992.
[22] Souček, Z.: Ministrategie firmy. Praha, Economia 1991.
[23] Souček, Z. a kol.: Strategické myšlení. Praha, Economia 1991.
[24] Srpová, J.: Finanční strategie podniku a její modelování. Kandidátská disertační práce. Praha, VŠE 1992.
[25] Synek, M. a kol.: Podniková ekonomika. Učebnice. Praha, Aleko 1992. (Připraveno do tisku.)
[26] Synek, M.: Pyramidová soustava pro finanční analýzu. Fi nance a úvěr č. 1/1990.
[27] Synek, M.: Výpočty v ekonomice a řízení průmyslového pod niku. Praha, SNTL/ALFA 1984.
[28] Synek, M. a kol.: Základy podnikové ekonomiky. Skripta. Praha, Aleko 1990.
[29] Synek, M. - Kubálek, T.: Manažerské výpočty. Praha 1992. (Připraveno do tisku.)
[30] Synek, M. - Kislingerová, E.: Nástin finační analýzy pod niků v přestavbě hospodářského mechnismu. Finance a úvěr č. 6/1988.
[31] Ter-Manueliane, A.: Modelování problémů řízení. Praha, In stitut řízení 1977.
[32] Valach, J. a kol.: Základy finančního řízení podniku. Pra ha, Nad zlato 1991.
[33] Výzkumné práce SPEV, Strategické řízení hospodářských cel ků, VŠE Praha, 1985 - 1990.
[34] Zpráva o vládní analýze vývoje ekonomiky ČSFR za rok 1991. Československý profit (Příloha Profit Speciál) č. 28/1992.
|
|
|
