Vaše magneficences, spectabiles, honorabiles,
your excelences, guests of honour,
vážení kolegové a studenti,
dámy a pánové,
dovolte mi, abych Vás i já osobně co nejsrdečněji přivítala na dnešní slavnostní inauguraci. Jsem velmi potěšena, že mezi dnešními vzácnými hosty mohu přivítat nejen představitele českých vysokých škol, institucí a velvyslanectví, ale také představitele významných zahraničních univerzit, kolegy a přátele Vysoké školy ekonomické, kteří přijeli z Evropy, ze Spojených států amerických i z Austrálie, aby se zúčastnili dnešního slavnostního setkání.
V tomto okamžiku chci především poděkovat prof. Ing. Janu Segerovi, CSc., pod jehož vedením se v minulých šesti letech naše škola dokázala vypořádat s řadou složitých úkolů a dosáhla mnoha vynikajících výsledků v pedagogice, ve vědeckém výzkumu, v mezinárodní spolupráci i v ostatních oblastech vysokoškolského života. Chci Vás ujistit, že na všechny pozitivní výsledky chce nové vedení školy navázat a dále je rozvíjet. Neboť - jak říká ve své Citadele Antoine de Saint-Exupéry: "Není totiž možné zkrášlovat chrám, jehož stavbu začínáme stále znovu a znovu". Jsem si však plně vědoma toho, že se nestačí spoléhat jen na to, čeho již bylo dosaženo.
Dostává se mi cti a současně také mimořádné příležitosti vést naši alma mater v období na samém prahu jedenadvacátého století. Společenský vývoj u nás, v Evropě i ve světě vnáší do oblasti vysokoškolského vzdělávání nové fenomény. Společnost se stává více než kdy předtím společností mezinárodně otevřenou, založenou na bohatství vědomostí a jejich využití. Rozvoj informačních technologií urychluje proces internacionalizace vysokoškolského studia. Vzdělávací systémy vystupují ze svých úzkých národních kabátů a s rostoucí naléhavostí se prosazuje tendence zdůrazňující mezinárodní dimenzi vysokoškolského studia.
Do těchto procesů jsem měla možnost v minulém období nejenom nahlížet, ale také se jich aktivně účastnit.
V ekonomickém vysokoškolském vzdělání je jeho mezinárodní dimenze navíc i nezbytným odrazem završení integračního procesu v Evropě a rychle postupující globalizace v celosvětovém měřítku. O tom mne přesvědčuje i vývoj v oboru, do kterého směřuje trvale můj odborný zájem, tj. v oblasti mezinárodních financí. Někteří současní filosofové věnují zvýšenou pozornost pojmu globalizace až v devadesátých letech. V mém oboru však tyto procesy vnímáme minimálně od padesátých let, kdy řada vyspělých západních ekonomik zavedla volnou směnitelnost svých národních měn. Přibližně ve stejném období začínáme mluvit i o euroměnovém a o něco málo později o eurokapitálových trzích. V souvislosti s tím vznikají nové možnosti získávat půjčky v hlavních světových měnách bez dřívějšího omezení na národní lokální trhy. Globalizace finančních trhů však pokračovala i dalším směrem a přispěla k rozkvětu řady dříve méně rozvinutých ekonomik. Mám na mysli zejména ekonomiky, které dnes známe pod společným názvem off shore centra. I když v současné době jsou často zdůrazňovány zejména negativa globalizačního procesu, např. ohrožení národní kulturní identity nebo vliv multinacionálních monopolů na suverenitu národních politik, z pohledu mého oboru tento proces přináší řadu pozitivních efektů. Není sporu o tom, že rozvoj tranzitivních ekonomik by nemohl proběhnout bez pohybu mezinárodních přímých a portfoliových investic, které s sebou přinášejí i moderní technologie, nové řídící postupy a vyšší kvalifikaci pracovní síly.
Z hlediska mého odborného zájmu jsem ráda, že právě na přelomu nového tisíciletí bylo završeno téměř padesátileté úsilí evropských zemí o vytvoření hospodářské a monetární unie. Toto vyvrcholení globalizačního procesu v ekonomické a monetární oblasti přináší řadu úspor v oblasti finančních nákladů, např. v podobě snižování transakčních nákladů a kurzových rizik.
Integrace v Evropě a narůstající tempo globalizace světové ekonomiky budou ve stále větší míře ovlivňovat přípravu mladých ekonomů na jejich budoucí kariéru. Otázku harmonizace studia bude ve stále větší míře potřeba spojovat s harmonizací vzdělávacích systémů v Evropě i jejich kompatibilitou v celosvětovém měřítku. O tom svědčí jak úsilí řady mezinárodních institucí v oblasti vzdělávání, tak přijaté mezinárodní deklarace. Velký důraz je kladen na vzájemné uznání studia mezi univerzitami a školami, které působí v různých zemích, na vytváření podmínek pro rozšiřování mobility studentů i akademických pracovníků, vytváření společných programů v oblasti vzdělání i výzkumu.
Naše škola tímto směrem již vykročila. Cesta, po které jdeme, musí být doprovázena vzájemnou důvěrou. Nám se této důvěry dostalo a za to bych také všem svým kolegům, kteří se dnes spolu s námi účastní dnešní slavnostní inaugurace, chtěla upřímně poděkovat. Vysoká škola ekonomická se stala členem prestižní organizace Community of European Management Schools a spolupracuje s mnoha dalšími významnými školami v Evropě i ve světě. Jsem ráda, že mohu říci, že naši studenti byli vždy dobrými ambasadory Vysoké školy ekonomické v zahraničí. Chtěla bych zároveň zdůraznit, že to všechno by nebylo myslitelné bez výrazné pomoci, která byla naší škole poskytnuta v rámci programů Evropské unie, zejména TEMPUS a Socrates.
Aby naši absolventi úspěšně obstáli i v budoucnosti v konkurenčním prostředí, a to nejenom na domácí úrovni, ale i na mezinárodním poli, nemůžeme jen přihlížet k vývoji ekonomického a manažerského školství doma a v zahraničí, ale musíme sami k těmto vývojovým tendencím přispívat.
V devadesátých letech se vznikem mnoha dalších ekonomických fakult v České republice zaniknul monopol VŠE v Praze na poli vysokoškolského ekonomického vzdělávání. V roce 1995 byla z iniciativy VŠE založena Asociace ekonomických fakult na vysokých školách v České republice. Jedním z hlavních cílů Asociace je právě podporovat a koordinovat rozvoj vysokého ekonomického školství u nás, poskytovat prostor pro výměnu informací, zkušeností a spolupráci při sjednocování studijních programů. Na trh vzdělání vstupují nově i soukromé vysoké školy, ať už domácí, nebo pobočky zahraničních vysokých škol. Tyto školy se budou rychle rozvíjet a naše škola musí proto svému postavení věnovat trvalou pozornost.
Aby naše škola mohla úspěšně rozvíjet všechny své silné stránky a nadále si udržovala svoji dříve vybudovanou prestiž, musíme vnímat a otevřeně pojmenovat i problémy, které má, uvědomit si i její slabší stránky a úskalí, kterým budeme muset v budoucnosti čelit. Uvědomuji si, že úkol, který jsem jako rektorka této školy na sebe vzala, je nesnadný a cíle, které jsem si předsevzala jsou nelehké. Považuji za prvořadý úkol nového vedení školy udržet i nadále krok s významnými školami, s nimiž dnes spolupracujeme a s nimiž se také porovnáváme.
Abychom mohli naplnit vizi dalšího rozvoje naší školy, musíme mít především kvalitní team pedagogů. Přála bych si, aby kontakt studentů s pedagogy nebyl jen formální nebo stereotypní. Chci usilovat o to, aby studenti měli mnohem více příležitostí využít znalostí a schopností špičkových odborníků jak našich, tak i zahraničních, aby mohli naslouchat různým názorům. Nesmíme nikdy zapomínat na to, že akademická půda je právě tím výsostným prostorem, který dává příležitost zaznít různým názorům, jak ze strany pedagogů, tak i ze strany studentů.
Mezi úkoly, kterým chci spolu s celým vedením školy věnovat trvalou pozornost, je i zlepšení podmínek pro práci učitelů, zejména pro jejich vědeckovýzkumnou práci. V této souvislosti si musíme klást rovněž otázku, proč se poměrně jen malý počet mladých absolventů doktorského studia uchází o další kariéru na naší škole. Myslím, že škola má jistý dluh vůči studentům doktorského studia. Doktorské studium by mělo být především přípravou pro vědeckou práci a mělo by také sloužit k přípravě budoucích vysokoškolských pedagogů. Chci proto usilovat o to, aby se studenti doktorského studia mohli podílet více na práci vědeckovýzkumných týmů, aby měli více možností spolupracovat s těmi, kteří jsou v daných oborech osobnostmi. Od nich zejména by se měli učit metodám vědecké práce. Je také zapotřebí, aby studenti doktorského studia měli příležitost setkávat se se svými kolegy z jiných zemí na mezinárodních fórech, kde mohou také získat cenné zkušenosti při presentaci výsledků určité etapy práce na svých disertacích. I doktorské studium musí získat v daleko větší míře mezinárodní dimenzi.
Škola našeho typu, která se vyznačuje vysokým počtem studentů převážně směřujících do bezprostřední praxe, nemůže vzdělávat budoucí ekonomy a manažery bez úzkého kontaktu s hospodářskou a podnikatelskou sférou. Studenti musí mít šanci získat během studia nejen velmi kvalitní teoretické vzdělání, ale musí mít příležitost setkávat se i s řešením reálných praktických problémů. Musíme také počítat s tím, že všichni naši absolventi by měli opouštět školu s velmi dobrou znalostí minimálně jednoho cizího jazyka, lépe dvou.
Zlepšení komunikace a informovanosti patří k dalším úkolům, kterým se chci věnovat. S tím souvisí i problémy anonymity a atmosféry odcizení, na které studenti často poukazují. To je ale úkol, který nelze vyřešit ze dne na den. Současný systém financování vysokých škol vedl i na naší škole k tomu, že v pedagogické činností převažují přednášky pro velké skupiny studentů a prostor pro individuální práci se studenty se podstatně zmenšil. Ale i v těchto podmínkách považuji za nezbytné poskytnout ve výuce větší místo seminářům a práci malých týmů studentů s pedagogem. Velký důraz bych chtěla položit na diplomové semináře. V nich vlastně vrcholí naše pedagogická práce se studentem. Současně mu diplomový seminář dává také příležitost k vytváření vlastního kritického nebo analytického pohledu a k uplatnění vlastních názorů. To vše vyžaduje také posoudit společně s vedením fakult všechny navazující otázky, jak z pohledu počtu pedagogů, tak i z pohledu materiálních podmínek.
Chci podporovat také rodící se vlastní studentské aktivity a dosáhnout zlepšení komunikace mezi vedením školy a studenty. Během svého dlouholetého pedagogického působení na této škole jsem měla mnoho příležitostí setkávat se svými studenty na přednáškách, v seminářích, ale i při mnoha jiných příležitostech mimo školu. Mnozí z nich se stali mými dlouhodobými přáteli. Přesvědčili mne o tom, jak důležité je věnovat pozornost tomu, jak studenti vnímají svoji školu, jaký prostor mají pro širší myšlenkové vyžití i mimo ni. Přála bych si, aby se dařilo vytvářet takovou intelektuální úroveň a takovou atmosféru, aby se naši absolventi vždy rádi vraceli na svoji alma mater a byli hrdí na to, že na takové škole studovali.
Jsem připravena vynaložit všechny své síly k tomu, aby Vysoká škola ekonomická zůstala prosperující školou a trvale patřila ke špičkovým vysokoškolským institucím v národním i mezinárodním měřítku. Jak už jsem v úvodu uvedla, k tomu musí mít naše škola především kvalitní pedagogický sbor a zároveň klást důraz na vědecký výzkum, jehož váha mezi ostatními aktivitami školy musí být srovnatelná s prestižními školami v zahraničí. Naše škola musí mít také stabilní vztahy s podnikatelskou praxí a s ostatními významnými institucemi hospodářského života. Přála bych si, aby i pro ně byla vyhledávaným partnerem. Je nezbytné vytvořit stimulující akademické prostředí, ve kterém budou existovat partnerské vztahy a odstraní se bariery mezi studenty, pedagogy a ostatními pracovníky školy. To ale také znamená, že vedení školy bude muset pružně reagovat na nové potřeby, které společenský vývoj přináší a na podněty z dynamicky měnícího se vnějšího okolí.
Věřím, že mému úsilí o další rozvoj školy se dostane podpory akademické obce i vedení jednotlivých fakult. Vím také, že se naše škola může spoléhat i na podporu svých partnerů v mezinárodním společenství.
Proces rozvoje vzdělávání můžeme přirovnat ke stavbě města. Řečeno slovy Antoine de Saint
Exupéry, i zde bude platit, že: "Město nesmí být nikdy dokončeno",
neboť každá doba bude do stavby tohoto "města" přinášet nové cíle.