Radka Vlčková

Jiří Voříšek

katedra informačních technologií

Vysoká škola ekonomická

publikováno: květen 1999

• Nezaměstnanost versus nedostatek specialistů

Zatímco ještě před třemi roky se naše republika mohla pyšnit mírou nezaměstnanosti hluboko pod limity Evropské unie, v letošním roce by měla nezaměstnanost dosáhnout 9%. Mezi nejproblémovější skupiny uchazečů z hlediska trhu práce patří podle úřadu práce lidé bez kvalifikace a se základním vzděláním. údaje Ministerstva práce a sociálních věcí však ukazují, že nezaměstnanost postihuje daleko více lidi vyučené a se středním vzděláním. Nezaměstnaní jsou i v řadách vysokoškolsky vzdělaných lidí. Tento vývoj naznačuje, že růst nezaměstnanosti má stále více strukturální charakter. Programy rekvalifikace a zaměření vzdělávacích systémů ještě zcela nereflektují změny v poptávce na trhu práce.

Ekonomové konstatují, že spirálovitý růst mezd, kterého jsme od roku 1989 svědky, nebyl doprovázen adekvátním růstem produktivity práce, a tato situace je hlavní příčinou vznikající nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou práce. S rostoucí nezaměstnaností také rostou výdaje na politiku zaměstnanosti. V evropských zemích, které se s nezaměstnaností již delší dobu potýkají, jsou na ni vynakládána nejčastěji 3% HDP. V současné době tvoří výdaje na politiku zaměstnanosti v ČR 0,24% z HDP a lze očekávat, že se tato částka bude zvyšovat.

Situace je zcela odlišná na trhu práce v oboru informačních systémů a technologií (IS/IT). Rozvoj perspektivního odvětví IS/IT klade vysoké nároky na lidské zdroje. Zavádění nových technologií a růst investic do oblasti informačních systémů a technologií a jejich širší využití vede k vážnému nedostatku kvalifikovaných odborníků. Evropa sice trpí rostoucí nezaměstnaností, ale podle průzkumu agentury IDC se v odvětví informačních technologií nedostává 200 000 zaměstnanců a očekává se, že do roku 2000 může tento deficit na straně nabídky dosáhnout 600 000. V roce 1996 byli podle výsledků průzkumu firmy Deloitte&Touche [D&T96] návrháři systémů klient/server a experti na distribuované databáze nejobtížněji získávané specializace nových zaměstnanců v ČR. Mezi další vyhledávané specialisty patří systémový analytici obecně, experti na SAP aplikace, apod.. Dnes je možné očekávat nárůst poptávky po specialistech na problematiku elektronického obchodu. S tímto názorem se také ztotožňuje OECD. Největší zájem však bude o lidi, kteří dovedou kombinovat znalosti práce s informačními technologiemi s obchodními schopnostmi a s orientací v ekonomickém prostředí.

V následujícím grafu lze sledovat profesní strukturu pracovníků v IS/IT dle celosvětového průzkumu provedeného v roce 1996. Průzkumu se zúčastnily zákaznické firmy, které působí v různých ekonomických oblastech. Nejvíce pracovníků v IT oddělení je zaměřeno na činnosti jako je tvorba a údržba aplikací, práce s datovou základnou. Trendem je růst služeb v oblasti IS/IT, proto lze očekávat, že profese spojené přímo s touto orientací budou mít stále větší význam.

Zdroj: Deloitte&Touche

• Kolik lidí pracuje v ČR v oboru IS/IT?

Přesné počty osob pracujících v oboru IS/IT nelze podle údajů ČSÚ zjistit. Český statistických úřad ve svých výběrových šetření sleduje pouze počty a mzdy pracovníků ve firmách a podnicích, které se zabývají zpracováním dat a souvisejícími činnostmi, a které tuto činnost uvedly pro evidenční účely jako převažující. Do tohoto průzkumu tak nejsou zahrnuti zaměstnanci firem, které se orientují na obchodní činnost v oboru IS/IT či výrobu strojů na zpracování dat, a také pracovníci v IT odděleních zákaznických firem. V rámci sledování počtu osob zabývajících se IS/IT je nutno rozlišovat kategorie “zaměstnanec” a “pracovník”. Pracovníci jsou zaměstnanci a pracující podnikatelé v hlavním zaměstnání. Počet pracovníků v oboru zpracování dat a souvisejících činnostech v  posledních letech vzrostl až na 35 - 36 tis. osob.

Uvedená čísla o jednoznačném nárůstu počtu pracovníků v oboru IS/IT nehovoří. Pro stanovení takovýchto závěrů bychom ale potřebovali delší časovou řadu a zejména i údaje o pracovnících, kteří nebyli zahrnuti do tohoto průzkumu. Všeobecně lze však v souvislosti s růstem významu IT pro podnikový sektor předpokládat zvyšování počtu osob zabývajících se profesně informačními systémy.

• Demografická struktura pracovníků a fluktuace v oboru IS/IT

Z pohledu demografické struktury pracujících v IS/IT je průměrný věk vedoucích pracovníků v tomto oboru ve střední Evropě 40 let. V ČR je nevíce podnikatelů v oboru ve věku 31 - 35 let. Přesto, že v České republice tvoří 44% všech pracujících ženy, mají ženy v oboru informačních technologií minoritní postavení. V současnosti představuje podíl žen pouze 8,3%, přičemž od roku 1994 vzrostl o více jak 1%. Informační technologie jsou považovány za doménu mužů.

Fluktuace pracovníků v oblasti IS/IT představuje jeden ze základních problémů tohoto odvětví. Podle studie firmy PricewaterhouseCoopers [PWC] není tento problém v České republice specifický pouze pro IT specialisty. V roce 1997 téměř 60% zkoumaných zaměstnanců měnilo místo. Ze zkoumaného vzorku rovněž vyplývá, že 61,2% zaměstnanců je u jedné firmy méně než 4 roky. Podle této poradenské firmy je fluktuace zaměstnanců v České republice jednou z nejvyšších vedle Velké Británie v Evropě.

Zdroj: Deloitte&Touche

Zatímco ve střední Evropě představuje roční fluktuace pracovníků v oblasti IS/IT 12 - 13% a pomalu klesá, v ČR dosáhla fluktuace pracovníků v IS v roce 1996 15%. Údaje pro rok 1997 jsou očekávané a předpokládal se pokles fluktuace v ČR na 6,4%. Nástroje, jakými se firmy snaží udržet svoje zaměstnance, do kterých v mnohých případech investovaly vysoké prostředky, jsou různé. Od nadprůměrné mzdy, přes nabídky možností zvýšení vlastní kvalifikace, až po mimoplatové výhody. Tyto výhody zahrnují téměř cokoliv: auta a počítače, slevy na jídlo a zboží, pojištění a penzijní plány, prémie podle výkonů a mnoho dalšího. Hlavní překážkou zavádění moderních způsobů odměňování ale zůstává fakt, že naprostou většinu zaměstnaneckých výhod si firmy nemohou odečítat z daní .

• Mzdy v oboru IS/IT

Nejdůležitější pro většinu z nás zůstává vedle vlastní náplně práce stále výše mzdy. Nominální mzda pracovníků v IS/IT značně převyšuje průměrnou nominální mzdu v ČR, která v roce 1997 dosahovala 11 017Kč. V tomto roce činil rozdíl mezi nominální mzdou v ČR a nominální mzdou pracujících v odvětví informačních systémů a technologií 58,4%. Nejvyšší platové ohodnocení pak mají v rámci tohoto odvětví pracující v oblasti poradenských služeb ohledně elektronických zařízení na zpracování dat. Jejich mzda však klesá a výrazně narůstá mzda osob věnujících se dodávkám a poradenským službám ohledně SW. Tento jev souvisí s trendem přesunu hlavní pozornosti a výdajů od hardware k software a k službám.

Z vývoje reálných mezd lze sledovat pokles mzdy pracovníků ve firmách zabývajících se zpracováním dat a souvisejícími činnostmi v roce 1997. Nutno upozornit, že pro rok 1997 se změnila výběrová kritéria, což mohlo mít vliv právě na velikost poklesu vykazované reálné i nominální mzdy. Při srovnání s údaji za soubor nedopočtený na všechny ekonomické subjekty ve skupině vyplývá, že platy v organizacích s 20 a více zaměstnanci jsou vyšší, než v menších firmách. Reálná mzda vzrostla v roce 1997 u společností zabývajících se dodávkami a poradenstvím ohledně SW a u podniků zabývajících se zpracováním dat.

Vysoké mzdy v některých oborech, kterými mohou být i mzdy některých specialistů v oboru IS/IT vznikají důsledkem poptávky, která převyšuje nabídku. Firma, formou zvláštních příplatků, zvyšuje sazbu jejich mzdy nad průměr dříve ohodnoceného pracovního místa. Hovoří se o tzv. sazbách červeného kruhu. Na počátku 90.let v ČR to byl problém účetních a manažerů, dnes IT specialistů. S růstem poptávky po těchto pracovnících lze očekávat další nárůst průměrné mzdy v oboru. Vysoké mzdy v odvětví lze také vysvětlit snahou silných firem v odvětví přeplatit schopné lidi pro práci pro tyto společnosti.

Následující rozbor ukazuje strukturu mzdy vybraných profesí podle výsledků výběrového šetření mezd zaměstnanců za rok 1997, které provedl Český statistický úřad. Předmětem zjišťování byly vybrané profilové údaje o zaměstnancích spolu s údaji o odpracovaném čase a skutečně vyplacených mzdách. Vybírány byly zpravodajské jednotky s 10 a více zaměstnanci a to tak, že u jednotek s 10 až 999 zaměstnanci bylo šetření výběrové a u jednotek s 1000 a více zaměstnanci bylo šetření plošné. Nebyl proveden dopočet na celé národní hospodářství.

Průměrná mzda analytiků a projektantů je o 2000Kč vyšší než průměrná mzda programátorů. Čistá mzda představuje přibližně 73 - 74% hrubé mzdy. Základní mzda v porovnání s celostátním průměrem, který představuje 63,9% z celkových nákladů práce, tvoří o 2 - 3% více. Zajímavý je z pohledu struktury mzdy podíl prémií a odměn na celkové mzdě. U analytiků je tento podíl o 10% vyšší než u programátorů. Mzda programátorů je zvětší části mzdou pevnou, zatímco 20% mzdy analytiků a projektantů je závislých na výkonu či dosažených cílech.

Velikost mzdy se liší mimo profesního zaměření také podle krajů. Přesnější výraz je podle umístění firmy zabývající se zpracováním dat a souvisejícími činnostmi a situace na trhu práce v daném kraji.

Nejvyšší mzda pracovníků v oblasti IS/IT je v Praze, kde je nejvyšší průměrná mzda v republice celkem. Neočekávaná situace je však v některých jiných krajích. Jihočeský a Jihomoravský kraj vykazují o celé tisíce vyšší průměrnou mzdu v oboru než kraj Středočeský. Nejnižší mzda je v kraji sužovaném nejvyšší nezaměstnaností, v kraji Severočeském.

• Role školské soustavy

Zajímavá práce v perspektivním odvětví s nadprůměrnými mzdami je jistě lákající představou pro mnoho potenciálních zájemců o obor informačních systémů a technologií. Této skutečnosti by měly využít zejména školská zařízení. Situaci na trhu práce by mělo sledovat školství a přizpůsobit nabídku studijních oborů poptávce pracovních sil na trhu práce. Zpráva Poradního výboru pro průmyslový výzkum a vývoj při Evropské komisi (IRDAC) [E48/98] konstatuje, že odborné školství nedostatečným kontaktem s praxí ovlivňuje nezaměstnanost středoškoláků. Nejnižší nezaměstnanost se projevuje u vysokoškolsky vzdělaných lidí, i když i tady nezaměstnanost v případě absolventů roste. Podle ústavu pro informace ve vzdělávání [E44/989] byl zájem uchazečů o studium na vysoké škole v roce 1998/1999 největší o právní vědy, umělecké obory a humanitní a společenské vědy. Oproti uplynulým rokům však klesá zájem o učitelství, medicínu a ekonomické obory. Stejně jako každým rokem je relativně nízký zájem o obory technické. Lze předpokládat, že v blízké budoucnosti budou nejlépe hledat uplatnění absolventi oborů, které budou zahrnovat kombinaci technického a ekonomického vzdělání.

• Situace na vysokých školách

V souladu s celosvětovým trendem počet vysokoškolských studentů v České republice v posledních letech roste - viz tabulky 5 a 6. Roste i počet studentů informatiky a jejich podíl na počtu všech studentů. Jak však vyplývá z výše uvedených analýz, počet absolventů informatiky je i přesto nedostačující.

Důvodem tedy musí být malá flexibilita vysokých škol při reakci na změněny ve struktuře poptávky pracovního trhu po specialistech různého typu. Východiskem z tohoto stavu není pouze zvýšení kapacit informatických oborů na vysokých školách, ale, a dle názoru autorů, zejména prolínání výuky aplikací informatiky do ostatních studijních oborů - zejména ekonomických.

Vhodně specializovaní absolventi vysokých škol však nejsou jediným řešením problému nedostatku odborníků v oblasti IS/IT. V oboru informačních systémů a technologií, který prochází neustálým a neobyčejně dynamickým vývojem, musí být každý připraven na to, že ukončením školní docházky vzdělávací proces nekončí. Rozvoj technologií, ale také metodologií a nových přístupů k řízení IS/IT vyžaduje pro dokonalou orientaci v oboru schopnost neustálého udržování kvalifikace.

[D&TG98] Deloitte&Touche, 1998 Global Survey of Chief Information Executives

[D&TG96] Deloitte&Touche, 1996, Global Survey