Program rozvoje školy pro další období



Východiska

Ve funkčním období, které právě končí, se vedení školy soustředilo na tyto strategické cíle:

V tomto funkčním období bylo úsilí o trvalý rozvoj kvality završeno komplexním zhodnocením kvality naší školy na základě mezinárodní evropské evaluace. Byl to pečlivě zvážený strategický krok směrem k dosažení evropské "značky dobré kvality" EQUIS - European Quality Improvement System. Na rozdíl od akreditace, není tato evaluace spojena s jednoznačným verdiktem ano či ne. Jejím smyslem je zhodnotit, do jaké míry je či není škola k akreditaci připravena, ve kterých oblastech již splňuje předpoklady, ve kterých je potřeba ještě něco zlepšit. Evaluace prokázala, že naše škola má k získání akreditace reálnou šanci - a to v relativně krátkém období do dvou let. Strategický audit, který jsme na základě evaluace získali, ukazuje vedle řady velmi pozitivních ohodnocení také na to, co je potřeba ještě zlepšit. Jde zejména o otázky lidských zdrojů, modernizaci metod výuky a prohloubení mezinárodní dimenze v oblasti vědy i vzdělání.

V tomto období jsme vykročili rovněž k modernizaci curricula. Podařilo se mi dosáhnout dohody se všemi děkany o inovované podobě společného základu, který je výsledkem - a jinak to nemůže ani být - určitého kompromisu. Diskuse potvrdily, že zachování společného základu je pro VŠE významným prvkem integrity. Předpokládaný cíl - dosáhnout poměrně razantního snížení počtu hodin (kreditů) společného základu - se ukázal jako nerealistický. Podle názoru přizvaných zahraničních expertů je kreditová dotace po odečtení jazykové výuky přiměřená a srovnatelná se školami CEMS. Další kroky směřující k realizaci inovovaného základu však narážejí na bariery vyplývající do určité míry z obav ze změny, do určité míry z rozdílných zájmů kateder a obávám se, že brzdícím elementem je také vazba mzdových prostředků na výkony. Podle mého názoru negativní roli hraje i to, že akreditační komise školy přistupuje k posuzování změn odděleně v rámci jednotlivého předmětu, nikoli předmětu jako dílčí součásti celku. V důsledku toho všeho se jednání protahují a ani při existenci dohody o společném základu, podepsané všemi děkany, se nepodařilo nový model dosud zrealizovat.

Problém implementace inovovaného společného základu studia je potřeba urychleně dokončit a počítat s tím, že periodické revize společného základu jsou potřebné.

Přetrvává také problém zcela neúměrného počtu předmětů. Podle údajů ze září tr. je na VŠE akreditováno celkem 2 298 předmětů, z toho je 1 541 aktivních. Přestože v zimním semestru 2002/03 je vyučováno "pouze" 997 předmětů, jde o naprosto neporovnatelnou situaci s prvotřídními školami v zahraničí. Tato situace má řadu negativních důsledků a je potřeba se jí společně s vedením všech fakult zabývat.

Vedení školy věnovalo zcela mimořádnou pozornost zvýšení podílu vědeckovýzkumných aktivit na celkových aktivitách VŠE. Je pozitivní, že v oblasti výzkumu došlo k viditelnému zlepšení. Vzrostl počet podaných, ale zejména i přijatých grantů. V jisté míře se podařilo zvýšit rovněž počet mezinárodních grantů a na základě toho postupně rozvíjet mezinárodní vědeckovýzkumnou spolupráci. Byl publikován nemalý počet významných studií, výzkumných prací a učebnic. Jsem přesvědčena o tom, že i systém motivací, který byl v uplynulém období v oblasti vědy a výzkumu zaveden, vč. interní grantové agentury, přispěl k tomuto pozitivnímu rozvoji. Stále však existuje relativně malý časový prostor, který pro výzkum zbývá po splnění v mnoha případech nadměrných pedagogických povinností. Proto jsem zadala nezávislé skupině akademických pracovníků naší školy úkol, jehož cílem bylo zefektivnění pedagogického procesu na VŠE v souvislosti se systémem rozdělování mzdových prostředků a s důrazem na rozšíření prostoru pro vědeckovýzkumnou činnost. V současné době je předložen akademické obci k diskusi ideový návrh vypracovaný touto skupinou na změnu rozdělování mzdových prostředků, založený zčásti na výkonech, zčásti na kapitačních platbách. Každý systém má svoje výhody, ale i rizika. To ukázaly již první diskuse s děkany. Proto předkládám k diskusi současně i doplňující návrh na snížení počtu vyučovaných předmětů a výukového zatížení učitelů, který vznikl na Fakultě statistiky a informatiky a je založen na administrativním omezení počtu předmětů. Akademická obec posoudí, zda tyto návrhy vyhovují dlouhodobým cílům školy a zda, popř. který z nich má být rozpracován i po technické stránce.

Dosáhlo se rovněž pozitivního vývoje v rozvoji vztahů s praxí. Kromě jiných získala VŠE v r. 2002 generálního partnera, který poskytl škole dar ve výši téměř 2 mil. Kč. Kvalita našich vztahů s podnikatelskou a hospodářskou praxí je vysoká a také byla při evaluaci náležitě oceněna. Musíme však ještě dokázat tyto vztahy lépe a účinněji využívat k celkovému rozvoji školy.

Ráda konstatuji také to, že ačkoliv současné vedení školy vstupovalo do mimořádně nepříznivé situace financování školy, způsobené přechodem VŠE na tzv. dlouhé magisterské programy v r. 1999, změnou priorit financování MŠMT ve prospěch bakalářských programů a odpočty z rozpočtu VŠE za překročené stavy studentů, podařilo se díky dobře zvolené strategii a mnoha jednáním dosáhnout potřebného navýšení rozpočtu naší školy v roce 2001 o téměř 19 mil. Kč., kdy výchozí navýšení bylo nulové. Další podstatné zvýšení zdrojů bylo dosaženo díky rozvojovým programům. V této situaci bylo možné navýšit jak v roce 2001, tak zejména v roce 2002 normativní část platů. Přestože ani s touto situací nemůžeme být spokojeni, protože za ní stojí jak vysoký koeficient počtu studentů na učitele (23), tak zejména nadprůměrné pedagogické výkony, je skutečností, že průměrná úroveň platů na VŠE je ve srovnání s ostatními veřejnými školami na prvním místě.

Byly učiněny kroky k lepší přípravě a projednávání rozpočtu VŠE a započaty práce na zefektivnění vynakládaných prostředků a ohodnocení výkonů obslužných pracovišť. Po vytrvalém úsilí došlo i ke zlepšení hospodaření SÚZ. Zůstaly však dlouhodobé problémy s nedostatkem míst na kolejích.

Období tří let je příliš krátké k tomu, aby se některé zásadní změny mohly nejen připravit, ale také zrealizovat. Proto předkládám program rozvoje školy na další období. Je kontinuální s programovými cíli končícího období. Vychází z dosavadních zkušeností, z toho co bylo dosaženo i z toho co je třeba zlepšit. Formuluje prioritní programové cíle se zřetelem k těm stránkám rozvoje školy, které je potřeba ještě zlepšit, aby byl zajištěn trvalý rozvoj kvality.

Vize

Vysoká škola ekonomická v průběhu nadcházejícího funkčního období

Priority

naplnění uvedené vize školy:

A) Rozvoj lidských zdrojů:

Evaluační zpráva EQUIP nám opět s veškerou naléhavostí připomněla, že věková struktura akademických pracovníků VŠE se může stát v blízké budoucnosti vážnou hrozbou dalšího rozvoje této vysoce prestižní vysokoškolské instituce. Kvalitní školu dělají na prvním místě kvalitní učitelé a kvalitní studenti. Proto vedení školy společně s vedením všech fakult musí zcela nezbytně vytvořit lepší akademické i finanční podmínky k tomu, aby VŠE byla atraktivní institucí nejen pro studenty, ale také pro mladé akademické pracovníky s dlouhodobou perspektivou působení na VŠE.

Cesty naplnění této priority:

Akademičtí pracovníci

  1. Motivovat vedení fakult k důsledné práci s kariérními plány, jejich vytvoření tam, kde nejsou k dispozici a jejich pravidelné kontrole s cílem jasně vymezit podmínky a předpoklady k tomu, aby se kvalifikační struktura akademického sboru, zejména v mladších věkových kategoriích, reálně a v přiměřeném časovém období zlepšovala.
  2. Vyžadovat ve spolupráci s vedením fakult, aby vědecká hodnost Ph.D. (CSc.), jako základní kvalifikace pro práci vysokoškolského pedagoga, byla dosažena nejpozději do 6 let od nástupu pracovníka do hlavního pracovního poměru na VŠE. Výrazně rozliší platové ohodnocení odborných asistentů s vědeckou hodností PhD. a odborných asistentů bez této hodnosti.
  3. Ve spolupráci s vedením fakult snížit průměrné pedagogické úvazky, zejména asistentů a odborných asistentů, aniž by docházelo ke snížení jejich platového ohodnocení. V souladu s doporučením strategického auditu EQUIP věnovat prioritní pozornost zejména akademickým pracovníkům mladších věkových kategorií. Cílem je vytvořit právě u těchto kategorií akademických pracovníků předpoklady pro jejich reálný kvalifikační růst na VŠE, prostor pro jejich aktivní účast ve vědeckém výzkumu a v mezinárodní spolupráci a tím i zlepšení akademických podmínek pro dokončování jejich doktorských disertací a habilitačních prací. Dosáhnout toho je možné omezením naprosto neúměrného počtu předmětů, zejména volitelných a jednokreditových, jejichž zajištění rozmělňuje kapacitu pedagogického sboru, a často je spojeno rovněž s neefektivním vynakládáním disponibilních finančních zdrojů, které je vázáno na výkony.
  4. Ve spolupráci s partnery VŠE z praxe vytvořit a realizovat koncepci tzv. corporate chairs, tím získat jednak více příležitosti pro vědecký výzkum ve spolupráci s praxí, jednak posílit finanční zdroje VŠE k pokrytí mzdových nákladů.
  5. Rozšířit možnosti zahraničních stáží a výměny pedagogů, zejména pro mladé učitele, prioritně před ukončením jejich doktorských disertačních a habilitačních prací. K tomu je zapotřebí ve spolupráci s vedením fakult efektivněji využívat jak stávajících možností jedinečné sítě mezinárodních vztahů, kterými VŠE disponuje, tak i vytvářet kontakty nové, "šité na míru jednotlivých fakult". Ve spolupráci s děkany motivovat dosažení zahraničních zkušeností příslušnými nástroji (nejlépe jejich zohledněním v osobním ohodnocení).
  6. Ve spolupráci s KAJ rozšířit Program rozvoje vzdělávání zaměstnanců VŠE (Staff Development Programme) o kursy odborné angličtiny s ohledem na zaměření jednotlivých skupin učitelů. Využít pasivní znalosti jazyka k rozvíjení odborné komunikace. Dále rozvíjet kursy pro nastupující pedagogy a rozšířit nabídku kursů rovněž o kursy zaměřené na využití moderních metod výuky s využitím zkušeností těch pedagogů VŠE, kteří tyto moderní metody aplikují, stejně tak jako zkušeností zahraničních pedagogů. Věnovat pozornost zdokonalení znalostí informačního systému školy na úrovni příslušných pracovišť. Využít sponzorských darů k financování Programu rozvoje vzdělávání zaměstnanců.
  7. Podpořit (odborně i zabezpečením potřebných kontaktů v zahraničí) úsilí jazykových kateder o zlepšení kvalifikační struktury na jazykových katedrách.
  8. Zlepšit poměr mezi akademickými pracovníky vyslanými na mezinárodní konference v zahraničí a těmi, kteří na těchto konferencích aktivně vystupují.Vytvořit lepší systém rozdělování finančních zdrojů pro zahraniční cesty tak, aby se dostaly zejména k těm, kteří je aktivně využívají.
Studenti
  1. Ve spolupráci s vedením fakult využít sponzorských darů a části stipendijního fondu k motivaci studentů k vědecké práci, účasti na soutěžích o excelentní práce, účastí na mezinárodních studentských soutěžích a konferencích. Podporovat tak rozvoj jejich kreativity a vytvářet pozitivně větší motivaci k přechodu od studia formou "teaching" ke studiu formou "learning".
  2. Zvýšit možnosti studia v zahraničí dalším rozšířením mezinárodních smluv VŠE se zahraničními školami, využíváním rozvojových programů MŠMT k financování dalších mobilit studentů, podporou studentů při vlastním aktivním vyhledávání možností studia v zahraničí (projekty MŠMT pro financování free movers) informacemi i vytvořením mechanismu, který umožní i toto studium uznat jako součást studia na VŠE.
  3. Podporovat vytváření vztahů kolegiality mezi studenty a respektování etických hodnot. Hledat cesty a možná kompromisní řešení, která by byla slučitelná s výhodami kreditního systému, který studenti vysoce oceňují pro jeho flexibilitu. Vyhodnotit zkušenosti podnikohospodářské fakulty jak z pohledu studentů, kteří prošli v prvním ročníku svého studia studijními kruhy, tak z pohledu vedení fakulty.
  4. Posílit a dále rozvinout a rozšířit služby studentům poskytované oddělením zahraničních vztahů, centrem profesní orientace, psychologickou poradnou, akademickými řediteli CESP a CEMS.
  5. Zvážit možnost kreditního ohodnocení praxe studentů, uskutečňované formou jejich částečného pracovního poměru v praxi. Podpořit tak zájem VŠE na získávání manažerských dovedností studentů již v průběhu studia. Vytvářet tak lepší rovnováhu mezi teoretickými znalostmi a manažerskými dovednostmi.
  6. Ve spolupráci se studentskými tajemníky nadále podporovat studentské aktivity. Využívat Klub S prioritně ke konání studentských setkání a omezit "jiné" aktivity konané v prostorách tohoto klubu.

B) Realizace efektivnějšího systému rozdělování finanční dotace uvnitř školy a zvýšení podílu mimorozpočtových zdrojů

Změna vnitřního způsobu rozdělení dotace na vzdělání je závažný krok. Musí být v souladu s dlouhodobými prioritami školy. Není cílem školy ani navyšovat počty akreditovaných předmětů, ani počty studentů. Cílem je přiměřená nabídka předmětů pro počet studentů, který je dlouhodobým záměrem vymezen na cca 14 000 studentů (v roce 2005) při růstu počtu akademických pracovníků, zlepšení jejich kvalifikační struktury a rozvoji vědy a výzkumu. Musíme proto hledat takový systém, který všechny tyto tři cíle zahrne. K tomu se musí akademická obec vyjádřit.

Zvýšení podílu mimorozpočtových zdrojů vyžaduje jasné vymezení politiky naší školy ve vztahu k podnikové a hospodářské sféře a lepší využití našich vysoce kvalitních "aktiv", na které se naše vztahy podařilo povýšit v posledních letech.

Cesty naplnění této priority:

  1. Realizovat nový model rozdělování dotace na vzdělávací činnost uvnitř školy.
  2. Dokončit a realizovat systémová opatření k motivaci na efektivním vynakládání prostředků.
  3. Dokončit a realizovat systém motivace rozvoje doplňkové činnosti.
  4. Dále zdokonalovat a rozvíjet vzdělávací programy v Centru exekutivního vzdělání (EDP) na VŠE jako formu rozvoje moderních vztahů mezi univerzitami a podnikovými partnery. Obdobná centra, na prestižních zahraničních univerzitách zcela běžná, umožňují transformovat poznatky vědeckého výzkumu v intenzivní formě krátké výuky vrcholovým manažerům. Univerzitám přinášejí často značné zvýšení finančních zdrojů.
  5. Ve spolupráci s vybranými podnikovými partnery a ministrem průmyslu a obchodu vytvořit projekt "corporate chairs", který by umožnil těsnější orientaci části výzkumu na potřeby firem a současně by vedl ke zvýšení finančních zdrojů VŠE na výzkum i k rozvinutí spolupráce s praxí na zcela nové kvalitativní úrovni. Využít spolupráce s Budapest University of Economic Sciences a dalších zahraničních škol.

C) Inovace studijních programů a metod výuky

Portfolio studijních programů VŠE je srovnatelné s evropskými systémy, metody výuky však zůstávají poplatné příliš tradičním akademickým metodám. Neexistuje přiměřená rovnováha mezi rozvojem teoretických vědomostí a rozvojem schopností pro analytickou, poradenskou, tvůrčí a manažerskou činnost. Současný systém je stále složitě konstruován, je členěn do nadměrného množství předmětů a vykazuje nadměrné nároky na pedagogy i studenty. Přetrvává neúměrně mnoho studijních povinností.

Proto se chci v nadcházejícím období soustředit na dokončení započatého procesu. Modernizaci studijních programů a metod výuky považuji za rozhodující priority v této oblasti. Současně je však potřeba modernizovat i současnou studijní administrativu.

Cesty zajištění těchto priorit:

Dosažení naznačených změn je možné jedině v součinnosti se změnami ve způsobu rozdělování finančních prostředků.

D) Rozvoj mezinárodní dimenze výzkumu a vzdělávání

Vedení školy bude nadále věnovat výraznou pozornost rozvoji vědy a výzkumu na VŠE. Bude pokračovat v podpoře zainteresovanosti akademických pracovníků na rozvoji vědy a výzkumu, prohloubí rovněž podporu studentských vědeckých aktivit a jejich integraci do vědeckovýzkumné činnosti kateder a fakult. Dynamizaci vědecké činnosti studentů, zejména doktorandů, podpoří mj. i efektivnějším využíváním finančních prostředků na specifický výzkum.

Ve spolupráci s vedením fakult bude také nezbytné ve strategickém plánu výzkumu jasně specifikovat oblasti, ve kterých chce VŠE a její jednotlivé fakulty dosahovat akademické excelence a kde chce VŠE zaujmout místo vyhledávané a jedinečné expertní instituce, stejně tak jako ujasnit koncepční orientaci vybraných směrů výzkumu VŠE z hlediska jeho určení - pro rozvoj studijních programů a oborů, pro vládní resorty a veřejný sektor, pro podnikatelský sektor a pro zapojení do Evropského výzkumného a inovačního prostoru.

Přestože výzkum akademických pracovníků naší školy si získal v rámci České republiky svůj respekt a je oceňován, zejména řadou vládních institucí, jsou výsledky našeho výzkumu jen v malé míře publikovány v renomovaných mezinárodních časopisech a v důsledku toho nejsou odpovídající měrou v povědomí mezinárodní akademické společnosti. Proto v nadcházejícím období chci zaměřit prioritní pozornost na prohloubení mezinárodní dimenze vědy a výzkumu naší školy a zapojení vědeckého potenciálu VŠE do Evropského výzkumného a inovačního prostoru. Vedení se v této oblasti musí zaměřit zejména na:

Vedení školy bude rovněž usilovat o rozšíření nových forem spolupráce s podnikatelským sektorem v oblasti aplikovaného výzkumu, zejména motivací na zařazení výzkumných zadání z oblasti podnikatelské praxe do výzkumné a expertní činnosti VŠE, využíváním nových právně-organizačních v oblasti vědy a výzkumu a sdílení výzkumných projektů s podnikatelskými subjekty. Stejně tak je i nadále třeba rozvíjet spolupráci s veřejným sektorem a vládními institucemi.

V oblasti vzdělávací činnosti bylo dosaženo významné zvýšení mobilit studentů a příležitostí pro studium našich studentů v zahraničí, takže byl v této oblasti dosažen plánovaný cíl ještě před uplynutím tohoto funkčního období. Je také připraven k akreditaci nový mezinárodní program VŠE International Business in a Global Context, který umožní další zvýšení možnosti studia v zahraničí v rámci výměnných programů. Nedaří se dosáhnout výraznějšího zlepšení v působení hostujících profesorů na VŠE a působení akademických pracovníků VŠE na zahraničních univerzitách. V zahraničních cestách převažují krátkodobé pobyty, zvýšila se účast na mezinárodních konferencích, neodráží se však v odpovídajícím zvýšení presentací v mezinárodních sbornících či publikací v zahraničních časopisech. Proto bude vedení školy v dalším období jednak pokračovat v nastoupeném trendu, zaměří se však s větším důrazem především na dosud relativně slabší stránky internacionalizace školy.

Cesty naplnění tohoto programu:

  1. Pokračovat ve zvyšování počtu studentů VŠE vysílaných na semestrální studijní pobyty na zahraniční vysoké školy. Podpořit rozvoj mobilit tzv. free movers a využít k tomu rovněž rozvojových programů MŠMT. Rozšířit spolupráci se zahraničními školami tak, aby se zvýšilo spektrum oborů, které lze studovat v zahraničí. Zahájit výuku v programu International Business.
  2. Usilovat o lepší integraci zahraničních studentů do života školy (účast na přednáškách zahraničních hostů, čestných doktorátech, společenských a kulturních aktivitách, účastí ve sboru Musica Economica Pragensis, fotosoutěži, návštěvy Filmového klubu apod.). V tomto směru podporovat rovněž Buddy systém. K plynulejšímu začlenění zahraničních studentů mezi ostatní studenty školy využít nový informační studijní systém. Pokračovat v praxi zavedené v roce 2002, kdy si zahraniční studenti mohou zapisovat ze své domácí univerzity předměty, které chtějí studovat na VŠE. Zvýšit nabídku předmětů v cizích jazycích.
  3. Rozšířit možnosti zahraničních stáží a výměny pedagogů, zejména pro mladé učitele, prioritně před ukončením jejich doktorských disertačních a habilitačních prací. Viz Rozvoj lidských zdrojů, bod 5. Z celoškolských zdrojů i rozvojových programů na zvýšení kvalifikace podporovat prioritně fakulty, jejichž učitelé budou aktivně působit na zahraničních univerzitách.
  4. Motivovat přípravu projektů jednotlivých fakult a kateder směřujících ke společným programům s evropskými univerzitami a zapojení většího počtu zahraničních učitelů do výuky. K tomu využít rozvojové financování MŠMT. Systematicky podporovat fakulty/katedry účelově přidělenou finanční částkou v podobě opce na krytí nákladů spojených s působením hostujících profesorů.
  5. Zahájit činnost Mezinárodního studijního centra s cílem zefektivnit administraci a řízení mezinárodních studijních programů a rozšířit kvalitní služby v oblasti mezinárodní spolupráce (zajištění pobytu hostujících profesorů, informační pomoc při zajišťování alternativního ubytování zahraničních studentů, Buddy systém apod.).

Cesta k trvalému rozvoji kvality, kterou jsem ve svých programových cílech naznačila, je náročná, ale realistická. Vyžaduje spolupráci všech - pedagogů i studentů, vedení kateder, fakult i školy, akademických senátů fakult i školy. Velký kus cesty jsme už společně ušli. Proto věřím, že se nám to podaří.


Jaroslava Durčáková

[Zpět na úvodní stránku]