Doporučení pro psaní seminárních, bakalářských

a diplomových prací

(Autor: RNDr. Luděk Sýkora, Dr., Přírodovědecká fak. UK

Pro potřeby studentů KREG upravila RNDr. Eva Heřmanová)

 

 

Formální stránky práce

 

             Rozsah textu studentských prací (tj. bez příloh) by se měl pohybovat v rozmezí 5-10 stran u seminárních prací, 30-50 stran u bakalářských prací a  70-120 stran u magisterských prací. Práce musí být stránkovány. První stranou je titulní list. Pozor, i seminární práce musí být stránkovány!

            Seminární práce se odevzdávají v jednom výtisku, bakalářské práce ve dvou svázaných výtiscích (stačí kroužková vazba) a diplomové práce ve třech výtiscích v pevné vazbě obvykle černé barvy, jednou též v elektronické podobě (CD-ROM, disketa). Rozsáhlé přílohy (tabulkové a mapové), které nemohou být svázány nebo vloženy do bakalářské nebo diplomové práce se odevzdávají v jednom originálu. Na čelní straně vazby diplomové práce bude uvedeno jméno a příjmení studenta a rok obhajoby.

           Práce má titulní list obsahující název práce a jméno autora; u seminárních prací by měl být uveden kurz v rámci něhož je práce připravena, ročník a obor studia studenta a školní rok (popřípadě datum vypracování); u bakalářských a diplomových prací se ve vrchní části stránky uvádí název univerzity, fakulty a katedry, uprostřed stránky je pod jménem autora a titulem práce uvedeno zda jde o bakalářskou či diplomovou práci, ve spodní části stránky je uveden školitel, místo a rok odevzdání (obhajoby) práce. Viz “Vzory titulních stran”.

           U rozsáhlejších seminárních prací a u všech bakalářských a diplomových prací musí být na samostatném listě (listech) uvedený obsah. Obsah by vedle přehledu názvů kapitol měl odkazovat na stránky na kterých kapitoly začínají. U bakalářských a diplomových prací je vhodné za obsahem uvést seznam tabulek, grafů, obrázků a map, případně i použitých zkratek.

 

           Práce by měla být zřetelně strukturována do kapitol a podkapitol, které ohraničují relativně homogenní části (obsahově, argumentačně). Jasně a výstižně formulovány by měly být názvy kapitol a jejich částí, které se pro přehlednost doporučuje očíslovat. V názvech kapitol se nedoporučuje používat zkratky. Mezi textem předcházející části a názvem kapitoly by měl být jeden nebo dva volné řádky; vhodné je rovněž nechat volný řádek pod názvem kapitoly.

          Je nezbytné vyvarovat se hrubých pravopisných chyb, které mohou snížit hodnocení práce nebo způsobit její nepřijetí. Větší výskyt překlepů může mít stejné důsledky. Pozor na zanedbání slohu. Nedoporučuje se používat velmi rozsáhlá souvětí (pokud je nepřečtete plynule na jedno nadechnutí, tak je rozdělte). Pomoci může kamarád, spolužák, sourozenec či rodič, kterým dejte práci přečíst. V textech se často vyskytují rozmanité drobné formální chyby. Při psaní studentských prací tudíž doporučujeme používat Pravidla českého pravopisu.

         Všechny tabulky, grafy, obrázky, mapy a přílohy mají název a musí být číslovány. Na tabulky, grafy, atd. je nutný odkaz v textu (například: Vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti v okresech České republiky přibližuje tabulka 2.1). U všech převzatých tabulek, grafů, atd. se uvádí zdroj (pramen). Rovněž v případě převzatých údajů použitých v tabulce či grafu se uvádí zdroj. Vysvětlivky k tabulkám uvádějte do poznámky pod tabulkou. Viz “Příklad tabulky”.

        V práci je nezbytné řádně citovat. V případě opisu části věty, celé věty či celé pasáže textu musí být doslovná citace uvedena v uvozovkách a za ní zařazen odkaz na pramen (příjmení autora a rok publikace) včetně strany odkud byla citace převzata (například: Hampl (1996, s. 13) tvrdí, že “vědecké poznání směřuje k vytváření teoretických systémů”; nebo: Setkáváme se i s názorem, že teorii “můžeme chápat i jako protipól empirického” (Hampl 1996, s. 13)). V případě odkazu na obecnou myšlenku převzatou z jiného díla se uvádí pramen (například: Jedním z významných jevů současného regionálního rozvoje v ČR je narůstající koncentrace progresivních výrobních služeb do největších center osídlení (Blažek 1996)). Někdy je v práci potřeba uvést odkaz na důležitou práci, kterou student sice osobně nečetl, ale našel na ni odkaz v jiné publikaci. V tomto případě bude citace vypadat následovně: Vyskytují se i názory, že “dokud nebude prokázáno, že individuální chování v prostoru je silně spjato s jeho percepcí prostředí, behaviorální geografie se nemůže stát základním kamenem obecné teorie prostorového chování” (Cadwallader 1975, cit. v Drbohlav 1993, s. 33). Pokud práci nelze citovat uvedením příjmení autora, uvádí se zkrácený název práce a rok jejího vydání. V případě opsání pasáží, které nebudou citovány, práce nebude přijata, jednání bude považováno za velmi hrubé porušení akademické etiky a budou vyvozeny patřičné důsledky.

         V seznamu literatury na konci práce musí být abecedně seřazeny (podle příjmení autorů) všechny v práci citované prameny. Bibliografické citace se liší podle toho zda jde o článek v časopise, kapitolu v editované knize či monografii (viz “Vzory bibliografických citací v seznamu literatury”). Uvádí-li se více prací od jednoho autora, řadí se postupně podle roku vydání (od nejmladších po nejstarší). Jde-li o práce jednoho autora vydané v jednom roce, řadí se abecedně podle prvního slova názvu práce a u roku se označí písmeny a, b, c, atd. (např. Jeleček 1996a). Statistické a různorodé informační prameny, které není možné zařadit do seznamu literatury, se uvedou ve zvláštní sekci za seznamem literatury.

 

               Rozmanité doplňující poznámky, nikoliv však citace, je možné umístit do poznámky pod čarou.

               Při použití zkratek je nezbytné nejdříve uvést plné znění a za ně do závorky zkratku - např. občané bez domova (OBD) - a v následném textu je již možné využívat pouze zkratky. V případě využití většího množství zkratek je vhodné sestavit jejich seznam a umístit ho za obsah a seznam tabulek, grafů, atd.

              Pro správný přepis zeměpisných názvů se doporučuje používat poslední vydání Velkého atlasu světa, Kartografie Praha.

 

 

K obsahu a struktuře práce

 

             V úvodu práce by měl být definován studovaný problém, uveden cíl práce, formulovány otázky na něž práce hledá odpověď, případně formulovány hypotézy, uvedeny základní metody, které práce využívá, a přehledně popsána struktura práce.

             Následuje část věnovaná obecným východiskům sledování. Cílem této části je zařazení sledování do širšího teoreticko-metodologického a věcného kontextu. Podle charakteru práce je pozornost věnována teoretickému zarámování problému, přístupům a metodám řešení a přehledu dosavadních znalostí o sledovaném problému. Součástí je i jasné a jednoznačné definování studovaných jevů a procesů spojené s ujasněním a upřesněním používané terminologie. Všechny uvedené oblasti v souhrnu představují zmapování literatury, její diskusi a nastínění vlastního směru sledování.

             Další části jsou věnovány vlastnímu zpracování zvoleného tématu.

             Závěry a shrnutí práce by neměly být podceňovány. Je nutné vrátit se k cíli práce, otázkám, hypotézám, použitým metodám a nastínit s jakým úspěchem byly otázky zodpovězeny, hypotézy potvrzeny nebo vyvráceny, metodické postupy vhodně zvoleny, atd. Součástí závěrů by mělo být rovněž nastínění možných dalších směrů studia sledované problematiky.

            V práci je nutné používat jasné a jednoznačné formulace. Práce by měla být vnitřně soudržná. Student si při psaní a závěrečné redakci neustále musí připomínat co je hlavním cílem práce a jaká je hlavní linie argumentace a k nim vztahovat vytvářený text.

 

 

 

Příklad tabulky

 

Tabulka 1: Pohyb obyvatelstva v zónách hlavního města Prahy v roce 1996             

 

Zóna

Živě narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Celkový

přírůstek

a

681

1462

3216

4182

-1747

b

5028

10013

25447

25002

-4540

c

2477

2108

11378

10892

855

d

656

907

2840

2034

555

celkem

8842

14490

42881

42110

-4877

 

Zdroj: Statistický bulletin č. 1/97. Praha, Pražská statistická kancelář ČSÚ, 1997

Poznámka: zóna a = městské části Praha 1 a 2, b = městské části Troja a Praha 3 až Praha 10, c =  městské části Ďáblice, D.Měcholupy, H.Měcholupy, Jihozápadní Město, Jižní Město, Kbely, Kunratice, Kyje, Letňany, Libuš, Modřany, Petrovice, Řepy a Štěrboholy, d = ostatní městské části Prahy.

 

Vzory bibliografických citací v seznamu literatury

citace článku z odborného časopisu:

Tomeš, J. (1996): Specifická nezaměstnanost v České republice v regionálním srovnání. Geografie - Sborník ČGS 101, č. 4, s. 278-29.

Musil, J (1993): Changing urban systems in post-communist societies in Central Europe: analysis and prediction. Urban Studies 30, č. 6, s. 899-905.

citace knihy:

Hampl, M., Gardavský, V., Kühnl, K. (1987): Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Praha, Univerzita Karlova.

Sayer, A. (1992): Method in Social Science. A Realist Approach. 2. vydání. London, Routledge.

 

citace kapitoly v editované knize:

Blažek, J. (1996): Nové institucionální rámce ekonomiky a regionální rozvoj: velké firmy a sektor progresivních výrobních služeb. In: Hampl, M. a kol., Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. Praha, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, s. 303-314.

Dostál, P., Hampl, M. (1994): Changing economic base of Prague: towards new organizational dominance. In: Barlow, M., Dostál, P., Hampl, M. (eds), Development and Administration of Prague. Amsterdam, Instituut voor Sociale Geografie, Universiteit van Amsterdam, s. 29-46.

 

citace diplomové či disertační a výzkumné zprávy:

Trnková, Z. (1995): Politika bydlení České republiky v období centrálního plánování. [Diplomová práce.] Praha, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK.

Sýkora, L. (1995): Ekonomická a sociální restrukturalizace a gentrifikace v Praze. [Výzkumná zpráva, OSI/RSS č. 146/94.] Praha, Research Support Scheme of the Open Society Institute.

Vybrané chyby vyskytující se v textech studentských prací

          Pokud je na konci věty zkratka s tečkou, jako např. “atd.” další tečka se již nepíše. Mezi slovem před závorkou a začátkem závorky je mezera (asi takhle), zatímco  mezi závorkou a slovem uvnitř závorky mezera není. Mezi koncem závorky a následující čárkou, středníkem či tečkou se mezera nedělá. Nadpis kapitoly nebo podkapitoly se uvádí bez tečky. Sedm procent se píše 7 % a sedmiprocentní 7% (v prvním případě s mezerou a v druhém bez mezery). Viz se píše bez tečky (není to zkratka). Standardní se píše s “d” a nikoliv s “t”. Pozor na rozdíl mezi slovy status (stav poměrů) a statut (organizační předpis, stanovy).

 

Vzory titulních stran seminárních, bakalářských a diplomových prací