Měření

Měření navazuje na pozorování a popis, které dále rozvádí a upřesňuje, neboť určuje přesná kvanta pozorovaných jevů. Měření se tedy týká kvantitativního určení jevů a jejich vzájemného srovnávání. Pozorované jevy nikdy neexistují v izolované podobě. Jsou vždy ve vztazích k celku, nebo částem určitého celku. Pokud u sledovaného jevu zjistíme jeho kvantitativní stránky, srovnáváme je v prvé řadě s ideálním vzorem, nebo jednotkou. Ideální vzor, nebo jednotka se stávají normou, která je přijatá jako všeobecně platná, standardní a závazná. Srovnáním s touto normou se stanovuje kvantitativní určenost pozorovaných jevů.

I když historie měřících jednotek je prastará a důvodem jejich ustanovení byly původně obchodní a vlastnické vztahy a nikoli přesné vědecké určení pozorovaných jevů, až do dnešních dnů se můžeme setkávat s jejich postupným upřesňováním a standardizací. Většinou však jsou již měřící jednotky definovány, což umožňuje opakované měření pozorovaných jevů.

Ve vědecké zprávě musí být připojena prambule o měřících přístrojích, prostředí, v němž se měření uskutečňovalo a rovněž zpráva o kalibrací přístrojů, tzn. srovnání se standardem a odstranění odchylek.

Samotné měření, pokud je to možné, má probíhat opakovaně, a za stejných podmínek, přičemž se zaznamenávají všechny měřené veličiny. Výsledky jediného měření nebývají věrohodné. Jako konečný výsledek pak bývá brána průměrná hodnota naměřených veličin. Zároveň se však v protokolech o měření musí uvést maximální odchylka od průměrné hodnoty.

Důležité rovněž je, aby jednotky, v nichž měříme, co nejvíce odpovídaly pozorovanému jevu. Škály, v nichž jev zachytíme mohou jev buď zkreslit, nebo naopak zvýraznit jeho postavení v pozorovaném celku. Obojí, i když je přesné, není adekvátní samotné skutečnosti a může se stát základem zkreslení popisu.

Velmi obtížné je měření kvalit, neboť zde zcela chybí standartní vzory a jednotky, s nimiž lze kvality srovnávat. A tak základní úsilí je zde směřováno k možnému převodu kvanlitativních atributů jevů a procesů na kvantitativní stránky. U některých jevů toho lze dosáhnout poměrně snadno, u jiných jsou kvality nesouměřitelné. Příkladem snadné převoditelnosti může být srovnání výkonu parního stroje a benzinového motoru, kdy jednotkou měření bude výkon změřeny v kw. Příkladem nesnadného převodu kvalit na kvantitu je měření hodnoty různých druhů spotřebního zboží. Zde nezbývá než nalézt jednotku měření v penězích, které jsou kvantitativně srovnatelné, avšak samotné ocenění zboží, tedy jeho přiřazené ke škále, je závislé na subjektivním ocenění, případně na mezní hodnotě.

back