Vysoká škola ekonomická v Praze

Fakulta mezinárodních vztahů

Katedra obchodního podnikání a komerčních komunikací

II. národní konference Distanční vzdělávání v České republice - současnost a budoucnost
Jindřichův Hradec, 1. - 3. července 2002

Příprava distanční formy
magisterského navazujícího studijního programu
FPH VŠE v Praze

doc. Ing. Tomáš Kubálek, CSc.

1 Historie forem studia na fakultě

Před rokem 1989 probíhala na Vysoké škole ekonomické výuka denní a dálkovou formou. Studenti dálkové formy navštěvovaly v pondělí dopoledne výuku, kde jim byla ve zkrácené podobě nabídnuta výuka předmětů dle studijního programu. Studijní výsledky dálkových studentů byly významně horší než denních studentů, srovnatelnost dosaženého vzdělání diskutabilní.

Po roce 1989 došlo k ukončení výuky dálkovou formou. Dříve přijatým studentům bylo umožněno dostudovat, noví studenti nebyli již přijímáni. O dálkovou formu měla však nadále zájem řada uchazečů o studium. Prof. Vlček, děkan Fakulty podnikohospodářské v letech 1994 – 2000, na základě výzvy vedení VŠE inicioval vznik distanční formy studia na fakultě. Postupně měla být nabízena distanční forma studia i na dalších fakultách VŠE, ve skutečnosti však Fakulta podnikohospodářská zůstala jedinou pražskou fakultou s výukou v distanční formě.

V roce 1995 přijala fakulta první studenty do distanční formy bakalářského studijního programu. Pro studenty distanční formy byl mírně upraven Studijní a zkušební řád, především bylo studentům umožněno skládat zápočty a zkoušky nejen v semestru, v němž si je zapsali, ale i v následujícím semestru. Studenti se setkávali s učiteli na soustředěních. Soustředění se konala na začátku semestru a na konci semestru. Na začátku semestru měli být studenti seznámeni s požadavky na absolvování předmětu, na konci semestru mělo probíhat ověření znalostí studentů. Možný posun ověřování znalostí o jeden semestr však způsoboval, že většina studentů odkládala o semestr skládání zápočtů a zkoušek. Tím závěrečné soustředění ztrácelo svůj původní význam a stalo se další konzultací. Průběžná práce studentů v semestru byla nedostatečná, procento neúspěšnosti studentů v předmětech i v celém studiu bylo vysoké.

Děkan prof. Vlček se snažil, aby vznikly účelové učební pomůcky pro distanční formu studia. Ani přísliby vysokých finančních odměn však nepodnítily učitele ke vzniku jediné účelové komplexní učební pomůcky. Fakulta připravila pro studenty distanční formy pouze stručné metodické listy k jednotlivým předmětům a kladla důraz na systém konzultací v průběhu semestru. Pomalé studium studentů způsobilo, že magisterský navazující program nebyl otevřen v roce 1998, ale až v roce 1999.

Zákon o vysokých školách 111/1998 Sb. přesněji vymezil distanční studium. Bylo zřejmé, že fakulta nesplňuje kritéria daná zákonem pro distanční studium. Proto děkan prof. Vlček požádal o změnu formy z distanční na kombinovanou. Navíc pro rok 2000 nevypsal přijímací řízení pro bakalářský (přesněji tehdy magisterský pětiletý) studijní program, pouze pro magisterský navazující program, aby stávající bakalářští studenti mohli pokračovat ve studiu v magisterském navazujícím programu.

Od července 2000 nastoupil do funkce nový děkan prof. Kleibl, který pokračoval v utlumování distančního studia. Dle zákona o vysokých školách končí platnost studijních programů vzniklých před platností Zákona o vysokých školách 111/1998 Sb. v prosinci 2002. Začátkem roku 2001 podala proto fakulta žádost o prodloužení akreditace svých studijních programů. MŠMT vydalo 9. 4. 2001 rozhodnutí o prodloužení akreditace všech studijních programů fakulty s výjimkou distanční formy bakalářského a magisterského navazujícího studijního programu. Zdálo se, že historie distanční formy studia na fakultě končí.

2 Důvody realizace projektu a výběru studijního programu

Změna vztahu fakulty k distanční formě nastala v září 2001 na základě následujících faktorů:

• Část učitelů fakulty považovala za vhodné, aby fakulta dále učila distanční formou.
• Výsledky studia ukázaly značné rozdíly mezi výsledky dosahované studenty bakalářského programu a výsledky dosahované studenty magisterského navazujícího programu.
• Fakulta se po dvou letech přijímání pouze do magisterského pětiletého studijního programu vrátila k otevírání dvou stupňů studia.
• Fakultě byly schváleny dva významné rozvojové projekty pro bakalářský a magisterský navazující program, což vytvořilo zdroje pro financování přípravy distanční formy tak, aby fakulta mohla podat znovu žádost o akreditaci distanční formy tentokrát pouze magisterského navazujícího studia.

Vedení fakulty se proto v srpnu 2001 rozhodlo připravit formou projektu magisterský navazující program v distanční formě. Rozhodnutí bylo projednáno v září 2001 postupně na pedagogickém kolegiu, kolegiu děkana a vědecké radě fakulty. Příprava distanční formy byla vyhlášena jako nejvyšší priorita fakulty v akademickém roce 2001/02.

K výběru magisterského navazujícího programu pro distanční formu vedly následující faktory:

• Výsledky studia studentů v kombinované formě byly v minulých letech v magisterském navazujícím programu významně lepší než v bakalářském programu či magisterském pětiletém programu.
• Rozsah magisterského navazujícího programu 72 kreditů je menší než bakalářského programu o rozsahu 125 kreditů či magisterského pětiletého programu o rozsahu 186 kreditů.
• Magisterský navazující program zajišťuje fakulta téměř samostatně. Uplatňování přísných kritérií na nové učební pomůcky i tempo přípravy je snazší v rámci kateder fakulty než v rozsahu celé školy. Fakulta v akademickém roce 2001/02 opravdu žila přípravou distanční formy. Tvůrčí atmosféra fakulty vedla k vyšším výkonům autorů. Na magisterském navazujícím programu se podílí celoškolsky povinným předmětem o rozsahu 3 kreditů Fakulta národohospodářská, 3 volitelné předměty o rozsahu 4 kreditů zajišťuje Fakulta informatiky a statistiky, k naplnění odborných předmětů vyučovaných v cizím jazyce přispěla předmětem v ruštině o rozsahu 2 kreditů Fakulta mezinárodních vztahů.
• O magisterský navazující program byl v posledních letech v přijímacím řízení větší zájem o kombinovanou formu než o prezenční formu:

Poznámka: V roce 2002 bylo na základě četných žádostí uchazečů o magisterské navazující studium vypsáno přijímací řízení i v lednu, počty uchazečů na lednový termín nejsou srovnatelné se srpnovými termíny.

Významný podíl uchazečů o magisterské navazující studium v distanční formě je z řad absolventů bakalářského či dokonce magisterského programu jiných vysokých škol (technici, lékaři a další), kteří vidí ve studiu rozšíření svého odborného profilu. Nemalou část uchazečů tvoří absolventi bakalářského studia jiných fakult VŠE, kteří se rozhodli změnit profil studia nebo změnit formu studia.

3 Harmonogram projektu

Fakulta si vytkla smělý cíl připravit distanční formu studia do konce dubna 2002. Studenty do kombinované formy mohla vzhledem k platnosti stávající akreditace do prosince 2002 přijmout naposledy v září 2002. Informace o přijímacích zkouškách v lednu a srpnu 2003 se zveřejňují již v říjnu 2002. V září 2002 musela fakulta proto již znát výsledek akreditace. Akreditační komise MŠMT zasedala v červnu 2002, z toho vyplynul termín odevzdání žádosti o akreditaci distanční formy 30. dubna 2002. Fakulta v rámci přípravy učebních pomůcek stanovila a dodržela následující interní termíny:

• do 30. 11. 2001: předání alespoň jedné kapitoly distanční pomůcky v elektronické podobě s dodržením stanovených metodických zásad (klíčová slova, hypertext, řešené otázky, otázky k řešení, osnova a další), některé volitelné předměty nebyly připuštěny do další fáze přípravy, naopak některé byly nově zařazeny,
• do 10. 3. 2002: předání téměř hotových distančních pomůcek tak, aby případné připomínky mohly být realizovány k termínu finálního předání,
• do 29. 3. 2002: finální předání autory,
• do 30. 4. 2002: sjednocující korekce učebních pomůcek, finalizace projektu distančního vzdělávání, předání projektu a žádosti o akreditaci na MŠMT prostřednictvím rektorky VŠE.

Dne 6. 6. 2002 zasedala v Praze pracovní komise pro ekonomii Akreditační komise MŠMT. Na základě kladných posudků na projekt i učební pomůcky a na základě diskuse v pracovní komisi doporučila udělit akreditaci distanční formě magisterského navazujícího programu fakulty.

Dne 18. 6. 2002 zasedala v Strážnici na Moravě Akreditační komise. Na jednání byli přizváni i zástupci fakulty. Projekt představili ve 40ti minutovém vystoupení včetně ukázek distančních pomůcek. Po rozsáhlé asi 25ti minutové diskusi byla jednohlasně udělena akreditace distanční formě magisterského navazujícího programu fakulty na nejdelší dle zákona možnou dobu, tj. na 4 roky.

Projekt přípravy distanční formy akreditací nekončí. Fakulta získala na přípravu distanční formy finanční prostředky v rámci rozvojových programů pro rok 2002. Pro autory učebních pomůcek platí další termíny:

• do 22. 8. 2002: předání verze pomůcek pro výuku v zimním semestru 2002/03,
• do 29. 11. 2002: předání verze pomůcek pro stanovení autorských honorářů.

4 Externí zkušenosti

Fakulta se snažila čerpat ze zkušeností českých i zahraničních autorů projektů distančního vzdělávání i autorů jednotlivých učebních pomůcek. Kontakt navázala především s Centrem pro studium vysokého školství – Národním centrem distančního vzdělávání. K základní výchozí literatuře patřily publikace:

• [1] Kopek, Rudolf: Průvodce distančním studiem. Západočeská univerzita v Plzni, 2001. ISBN 80-7082-800-5.
• [2] Průcha, Jiří a kol.: Požadavky na akreditaci studijních programů a kurzů distančního vzdělávání. Centrum pro studium vysokého školství, 1997.
• [3] Průcha, Jiří – Míka, Jiří: Glosář distančního vzdělávání. Národní centrum DiV CSVŠ, 1998.
• [4] Zlámalová, Helena: Příručka pro tutory distančního vzdělávání. Národní centrum DiV CSVŠ, 2000.

Na fakultě se konaly také účelové přednášky odborníků k distančnímu vzdělávání. Učitelé fakulty se v rámci přípravy koncepce distančního vzdělávání a získávání zkušeností účastnili několika konferencí a seminářů.

5 Zabezpečení projektu

5.1 Softwarové zabezpečení

Fakulta při tvorbě učebních pomůcek pro distanční formu studia využila následující softwarové prostředky:

• program pro elektronické publikování Zoner Context
  Ovládání programu je velmi podobné ovládání textového procesoru MS Word, který všichni učitelé fakulty využívají. Velmi významným faktorem při rozhodování o výběru Zoneru Context byla existence stylů a šablon tak, aby vznikaly formálně podobné publikace. Demonstrační verze programu byla v září 2001 stažena z webových stránek firmy Zoner. Během tří týdnů v ní byla připravena asi polovina učebního textu pro jeden z předmětů, aby byly ověřeny funkce programu Zoner Context. Zároveň byla vytvořena šablona pro psaní učebních textů fakulty, která byla využívána na školeních autorů budoucích učebních textů.
  Program Zoner Context je vhodný pro tvorbu elektronických publikací, jeho hlavní výhodou je zobrazování struktury textu formou okna s obsahem a okna s osnovou zobrazené stránky. Další předností je snadná možnost vyhledávání v textu a podpora hypertextových odkazů.
• program pro tvorbu e-learningových kurzů Edoceo
  Program byl zakoupen již před zahájením přípravy distanční formy studijního programu fakulty. Program využila pro tvorbu učebních pomůcek část učitelů, kteří byli již dříve aktivní v přípravách virtuálního vzdělávání. Program neobsahuje prostředky pro tvorbu stránek elektronických publikací. Sestavuje kurzy ze stránek ve formátu HTML či Wordu. Autoři většinou připravovali texty ve Wordu, z něhož je exportovali do HTML, soubory HTML potom importovali do kurzu připravovaného programem Edoceo. Uvedený poměrně těžkopádný způsob pohlcuje pozornost autora natolik, že se nevěnuje tolik struktuře a hypertextové provázanosti jako autoři pracující s programem Zoner. Navíc myšlenka studia textů prostřednictvím Internetu je pro většinu studentů zatím nereálná. Z 56 předmětů programu bylo připraveno v programu Edoceo 6 předmětů, 5 z nich bylo v rámci sjednocení prohlížeče textů realizováno také v Zoneru Context.
  Silnou stránkou programu Edoceo je testování studentů. Student se musí připojit k Internetu, učitel má potom přehled o odpovědích studenta. Program Edoceo tak může být doplňkem publikací v Zoneru Context k testování studentů.
  Z podnětu fakulty doplnili tvůrci programu Zoner Context možnost exportovat texty ze Zoneru Context do Edocea. V budoucnosti bude možné snadno přejít k internetové podobě učebních pomůcek. (Publikace ze Zoneru Context je možné také poskytnout ke stažení z Internetu, není však možné sledovat automatizovaně dobu a průběh studia studentů.)
• stránky pro internetové prohlížeče
  Ve třech předmětech bylo již dříve vyvinuto studijní prostředí formou webových stránek, které je postaveno na aktivních stránkách a na spolupráci učitele a studenta, není možné šířit jej v offline verzi.
• další software
  Autoři publikací využívali i další programy, především:
  • textový procesor MS Word (příprava některých učebních textů, které převáděli do Zoneru Context jiní pracovníci než autoři textu),
  • tabulkový program MS Excel (demonstrační příklady z výpočetně orientovaných předmětů),
  • prezentační program MS PowerPoint (prezentace jsou v některých předmětech přílohou učebního textu),
  • Adobe Acrobat (tvorba dokumentů ve formátu PDF, v níž jsou prezentovány některé dokumenty v příloze, např. ukázky tištěných skript).

5.2 Personální zabezpečení

Po negativních zkušenostech s motivací učitelů při přípravě pomůcek pro distanční formu studia z minulých let vedení fakulty kladlo velký důraz na aktivizaci učitelů:

• Rozhodnutí o přípravě distanční formy proběhlo fakultními orgány (vedení fakulty, pedagogické kolegium, kolegium děkana, vědecká rada) ve většině případů formou hlasování. Úkol připravit distanční formu byl stanoven jako klíčový úkol fakulty pro období říjen 2001 – prosinec 2002. O rozhodnutí byl podrobně informován akademický senát fakulty.
• Pro učitele byla organizována četná školení pro práci se softwarem i k metodice tvorby učebních pomůcek.
• Byl posílen počet pomocných vědeckých sil – studentů pomáhajících při tvorbě učebních pomůcek.
• Při rozdělování výpočetní techniky byly zvýhodněni učitelé podílející se na přípravě učebních pomůcek.
• Pro přípravu distanční formy byly použity prostředky z rozvojových projektů fakulty v roce 2001 a podány (a úspěšně přiděleny) rozvojové projekty pro rok 2002.
• Odměny byly poskytovány důsledně za reálné výsledky, nikoliv koncepce, náměty, akreditační materiály předmětů. (V prosinci 2001 byla předpokladem odměny alespoň jedna kapitola budoucího učebního textu či pomůcky ve formě publikace v Zoneru Context či kurzu v programu Edoceo. V roce 2002 je předpokladem odměny finální verze učební pomůcky.)
• V rámci tradiční Soutěže děkana o nejlepší publikaci byla vypsána nová kategorie Učební pomůcka pro distanční formu studia s odměnou 20 000 Kč pro vítěznou učební pomůcku.

Z 98 interních učitelů fakulty se zapojilo do přípravy distanční formy 62 učitelů ze všech kateder. Projektu se účastnilo také 6 učitelů dalších 6 kateder ze 3 fakult VŠE. Celkem bylo připraveno 57 předmětů.

Učitelé se rozdělili na dvě skupiny:

• učitelé připravující text pomůcky i její elektronické provedení v Zoneru či Edoceu,
• učitelé připravující text pomůcky a spolupracující se studenty (absolventy školení, kteří pomáhali převést text do Zoneru či Edocea).

Učitelé první skupiny vytvořili nejzdařilejší texty, mohli využít veškerých možností především Zoneru Context. Druhá skupina učitelů umožnila snazší koordinaci vzhledu textů, neboť studenti byli více v kontaktu se školiteli programu Zoner Context a důsledněji se přizpůsobovali metodických pokynům.

Formovalo se několik skupinek studentů realizujících elektronické publikace, aktivní byli i interní doktorandi. Neformálně se konzultace k tvorbě pomůcek koncentrovaly v Informačním a konzultačním středisku fakulty, z něhož se vyčlenilo Středisko pro distanční vzdělávání.

Autoři textů byli pod soustavným tlakem dodržení dílčích termínů tak, aby do konce března 2002 připravili pomůcky, podle nichž je možné ihned zahájit distanční formu celého magisterského navazujícího programu. Ve většině předmětů se to povedlo. Část předmětů odpadla v prosinci 2001, neočekávaně je však nahradili další autoři, kteří se v duchu činorodé atmosféry přidali. Jen malá část volitelných předmětů byla odevzdána na konci března 2002 v nevyhovující podobě (tři předměty) nebo vůbec (jeden předmět). Tyto předměty budou zařazeny do rozvrhu distančního studia až po splnění dříve vytčených podmínek.

Je potěšitelné, že nemálo učitelů – autorů se natolik sžilo s myšlenkou distančního vzdělávání, že přichází s dalšími náměty na rozšíření spektra volitelných předmětů. Pro autory zdařilých pomůcek je společná neochota předat výsledný materiál k akreditaci, neboť jej i nadále zdokonalují a rozšiřují. Většina autorů se těší na konfrontaci s reálným využitím pomůcek v distanční formě od září 2002.

Za přínos přípravy lze mj. považovat:

• seznámení významné části učitelů fakulty se způsoby tvorby multimediálních pomůcek,
• aktivizaci učitelů pro inovaci předmětů (zpracování elektronických pomůcek nebylo jen formálním převodem stávajících materiálů, ale impulsem vzniku nových textů, případových studií, příkladů, otázek k ověření znalostí studentů),
• formování týmu studentů kvalifikovaných pro zpracování elektronických publikací,
• možnost využití elektronických pomůcek i v prezenční formě studia.

5.3 Finanční zabezpečení

Fakulta využila k zabezpečení přípravy distanční formy studia rozvojové projekty:

5.4 Materiální zabezpečení

Pro zajištění přípravy a chodu distančního vzdělávání fakulta pořídila následující vybavení:

• Duplikátor CD s tiskárnou na potisk CD
  Duplikátor CD a DVD Composer 620088 s tiskárnou byl zakoupen v listopadu 2001 za 280 000 Kč.
  Duplikátor CD na základě návrhu obsahu CD připraveného na pevný disk počítače vyrábí CD:
  • z podavače CD (pro až 50 kusů CD) odebere CD,
  • vloží je do samostatné vypalovací mechaniky (osmirychlostní), kde jej vypálí,
  • odebere CD z vypalovací mechaniky, vloží je do barevné tiskárny,
  • dle dříve softwarově připraveného návrhu CD potiskne (je možné vložit registrační číslo CD, které se automaticky zvyšuje s každým vypáleným CD),
  • odebere CD z tiskárny, uloží jej do výstupního zásobníku (až pro 50 kusů CD).
  • Rychlost práce je závislá na rozsahu vypalovaného obsahu CD. Při duplikaci asi z poloviny zaplněného CD lze vypálit a potisknout asi 10 CD za hodinu. Zařízení při bezproblémovém chodu nevyžaduje obsluhu. CD je tak možné vypalovat např. přes noc (vzhledem ke kapacitě vstupního a výstupního zásobníku až 50 kusů jednoho zdrojového CD).
    Zařízení je schopné duplikovat také DVD.
    Pro duplikátor je nutné používat CD určená pro potisk (cena srovnatelná s běžnými CD: 25 Kč za kus).
• duplexní tiskárna
  Duplexní tiskárna HP DJ2200DN s doplněnou pamětí 8 MB byla zakoupena v listopadu 2001 za 43 000 Kč.
• digitální fotoaparát
  Díky spolupráci s firmou Olympus má fakulta od října 2001 zapůjčen dlouhodobě digitální fotoaparát Olympus C2020Z.
• digitální videokamera
  V prosinci 1999 zakoupila fakulta asi za 40 000 Kč digitální kameru Panasonic NV-DS11EG a v roce 2000 výkonný počítač včetně grafické karty pro zpracování videa.

6 Informace o studiu

Velký důraz je kladen na zajištění informovanosti studentů, studentům jsou k dispozici:

• Studijní program a jiné informace Fakulty podnikohospodářské (tištěná i elektronická verze)
• Průvodce distančním studiem (tištěná i elektronická verze)
• webové stránky fakulty http://fph.vse.cz
• informace o předmětech, výuce a učitelích http://pes.vse.cz
• informace o výsledcích testů a předmětů http://vysledky.vse.cz
• informace o historii studia studenta http://pes.vse.cz
• perspektivně portál distančního vzdělávání
• Středisko distančního vzdělávání (především fakultní tutorka přijatá od září 2002)

7 Organizace studia

Na začátku studia student absolvuje povinně zahajovací celodenní tutoriál. Další tutoriály probíhají formou tří jednodenních soustředění v rámci každého semestru. Každý semestr má svůj den v rámci týdenního bloku semestrálních tutoriálů.

Semestrální tutoriály probíhají od 9 do 18 hodin. Každý předmět má vyhrazen pro předmětový tutoriál 50 minut (předměty o 2 – 3 kreditech), popř. 2 x 50 minut (předměty o 4 kreditech) či 3 x 50 minut (předmět o 6 kreditech). Předmětový tutoriál řídí předmětový tutor (učitel kurzu). Mezi předmětovými tutoriály je přestávka 10 minut. Student musí v průběhu každého semestru počítat se třemi jednodenními termíny semestrálních tutoriálů, navíc může navštívit i dílčí předmětové tutoriály předmětů, u nichž dříve neuspěl (a které se konají v jiné dny v týdnu). Omlouvání neúčasti je možné jen doloženou žádostí.

Studenti jsou rozděleni pro předměty do kurzů. V kurzu je 1 – 20 studentů, druhý kurz je otevírán při zájmu 21 a více studentů, třetí kurz při zájmu 41 a více studentů atd. (U volitelných předmětů může být akceptována velikost kurzů do 30 studentů, jinak je nutné otevřít další kurz, jeho otevření je limitováno učitelskou kapacitou volitelných předmětů.)

Studenti svůj zájem o zařazení do kurzů projevují v tzv. registracích, které probíhají na počítačích. Student se může registrovat prostřednictvím Internetu, nejpozději však na počítačích VŠE v rámci průběžného tutoriálu předchozího semestru. Na základě registrací jsou upřesněny počty kurzů, zejména ve volitelných předmětech. Kapacita některých volitelných předmětů je omezená, může se stát, že student není do předmětu přijat. Na druhé straně předmět se otevírá již při zájmu alespoň 1 studenta. Studentům jsou na základě registrací s přihlédnutím ke kapacitám předměty tzv. automatizovaně zapsány. Student se dozví o výsledku automatizovaného zápisu při svém počítačovém zápisu. V zápisu si student volí případné další volitelné předměty náhradou za předměty, které mu nebyly automatizovaně zapsány. Student se může zapisovat prostřednictvím Internetu, nejpozději však v rámci závěrečného tutoriálu předchozího semestru.

Student je v trvalém kontaktu s učiteli. První zpětnou vazbou pro studenta je elektronická reakce učitele na průběžně zasílané odpovědi či vypracování úkolů. Tutor se poznává se studenty již pročítáním jejich odpovědí, seminárních prací či případových studií. K osobnímu kontaktu dochází v rámci počátečního, průběžného a závěrečného tutoriálu.

Výsledné ověření znalostí probíhá zásadně osobní účastí studenta na zkoušce či zápočtu. U obtížných předmětů mohou tutoři nabídnout studentům zkoušku či zápočet „na nečisto“ – test či ústní ověření znalostí s opravou bez akceptování výsledku. Zkouška či zápočet mohou mít formu písemného a ústního či pouze ústního nebo pouze písemného přezkoušení nebo diskuse nad seminární prací.