Katedra filosofie VŠE Praha

     Úkoly, před něž je v současné době postavena katedra filosofie Národohospodářské fakulty VŠE v Praze (stala se součástí této fakulty k 1. 1. 2008 poté, co od r. 1990 fungovala jako pracoviště Fakulty informatiky a statistiky VŠE), lze v první řadě odvodit od anticipace tendencí společenského vývoje v následujících letech a hlavně od odpovídajících proměn v kulturně-duchovní sféře, k nimž naplňování oněch vývojových tendencí nezbytně směřuje. Je evidentní, že takové fenomény, jako jsou globalizace a s ní související multikulturalismus, celosvětové internetové propojení, vývoj na poli konstrukce umělé inteligence a virtuální reality, sílící naléhavost řešení ekologické problematiky, omezení autority národních států, explozivně se rozvíjející genetické inženýrství atd. přinášejí množství znepokojivých problémů a otázek týkajících se samotné podstaty lidské existence; rezignace na jejich kvalifikované zodpovězení pojmovými prostředky "filosofie jako přísně vědy", kterou lze vidět v nyní módním postmodernismu, je jednou z příčin toho, že zejména mládež ztrácí kontakt s klasickým kulturním dědictvím i důvěru k vědeckému poznání a orientuje se na primitivní masové teenagerské ideologie či různé podoby sektářství atp.  duchovních zřetelů ve výchově  i v masové kultuře též způsobuje, že velká část mládeže bezmyšlenkovitě akceptuje uniformitu konzumního stylu života a stává tak „vnějškově řízeným davem“, vyznačujícím se dle současných sociologů tím, že hlavní náplní i smyslem života jeho členů je nákup a demonstrativní vlastnění v dané chvíli módního, reklamou doporučovaného značkového zboží. Je víc než pravděpodobné, že tyto generační postoje se odvíjejí od více či méně artikulovaného povědomí o „konci dějin“ ve Fukuyamově pojetí: představa či tušení, že žádné podstatné transformace společensko-politických struktur ve směru radikálního zlepšení lidského údělu již nejsou možné a že zbývá pouze prostor pro infinitezimálně nepatrné reformy cestou „nudné“ drobné práce (Masaryk) může výrazně zeslabit odhodlání mladého člověka pečovat o obec a zápasit o prosazení nadosobních hodnot. Znepokojivá je také atmosféra morálního i právního nihilismu, která se jako jeden z důsledků víc než čtyřicetileté destrukce mravních hodnot v předlistopadovém totalitárním režimu vytvořila v jistých fázích ekonomické transformace a která se postupem času spíše prohlubuje, než aby se v důsledku ekonomického růstu „automaticky“ vytrácela; míru negativních dopadů onoho nihilismu na  hodnotové orientace nyní dospívající generace nelze v žádném případě podceňovat.  

Vzhledem k tomu, že výstupem výchovně-vzdělávacího působení Národohospodářské fakulty VŠE v Praze má být absolvent, jenž bude s to zhostit se role příslušníka duchovní elity společnosti, k jehož základním rysům patří schopnost rezistence vůči zmíněným negativním trendům, je hlavním úkolem katedry filosofie je zprostředkovat studentům nejdůležitější součásti filosofického a duchovně-kulturního dědictví, které tvoří základ západní civilizace, a čelit tak povrchně utilitárně-technicistnímu přístupu ke vzdělání; neméně závažným úkolem katedry je poskytnout studentům důkladnou orientaci v metodologii společenských a zvláště ekonomických věd.

Vědomí těchto úkolů se promítá do struktury vyučovaných předmětů, jež lze podle jejich funkčního významu v celkovém vzdělávacím systému VŠE rozlišit do 4 skupin:

     1. Předměty, u nichž dominuje harmonizačně-kompenzační funkce, neboť svým výrazně humanitním zaměřením kompenzují jednostrannost exaktně-ekonomického charakteru většiny předmětů na VŠE, rozvíjejí schopnost studentů posuzovat skutečnost z obecných hledisek a přispívají tak k harmonickému rozvoji jejich intelektu; do této skupiny patří zejména předměty jako Úvod do filosofie, Úvod do obecné teorie hodnot, Úvod do religionistiky, Ekonomická a informační etika aj. Jejich výuka přispívá významným způsobem k univerzitnímu charakteru vzdělávacího programu VŠE jako celku. Významnou roli zde hrají i předměty jako Dějiny uměleckých slohů a Umělecké hodnoty minulosti, v nichž se v konfrontaci s problémy ekonomických hodnot tematizují otázky hodnot estetických a uměleckých.

     2. Předměty, jež se vyznačují tím, že u nich převažuje fundačně-metodologická funkce, jelikož podávají výklad filosofických aspektů odborných předmětů vyučovaných ostatními katedrami školy (např. předměty Kognitivní vědy, Metodologie vědy, Filosofické problémy matematizace a měření, Metodologie ekonomických věd aj.) Výuka těchto předmětů závisí nejen na zájmu studentů, nýbrž v první řadě na zájmu a poptávce ze strany odborných kateder, které mohou ocenit relevanci nabízeného filosofického předmětu tím, že jej předepíšou pro své studenty jako předmět povinný nebo jej mohou alespoň doporučovat. Prostřednictvím výuky těchto předmětů se katedra filosofie organicky včleňuje do vzdělávacích programů jednotlivých fakult.

     3. Předměty vedlejšího oboru filosofie, jehož zřízení také značnou měrou posílilo univerzitní charakter vzdělávacího programu VŠE. Přes oficiální označení této specializace jako „vedlejší“ jsou v jejím rámci studenti seznamováni s nejobtížnějšími tématy klasické i současné filosofie (jde zejména o povinné předměty Filosofie I-III a předmět Fenomenologická filosofie). Náročnému charakteru specializace odpovídá intenzivní práce v malých skupinách posluchačů.

    4. Předměty specializace Kognitivní informatika: katedra filosofie je garantem stejnojmenného hlavního oboru magisterského studia, který vyučuje v součinnosti s informatickými katedrami FIS. Kognitivní informatika je multi- a transdisciplinární vědní obor zabývající se fundamentálními problémy sdílenými moderní informatikou, softwarovým inženýrstvím, teorií umělé inteligence, kybernetikou, kognitivními vědami, neuropsychologií, filosofií, lingvistikou a vědami o životě včetně lékařských věd. K ustavení odpovídajícího studijního oboru došlo v rámci projektu JPD, financovaného Evropským sociálním fondem pod č. 3206; bližší údaje o něm lze najít na http://kogninfo.panrepa.org/home.htm. Pro obor Kognitivní informatika zajišťuje katedra filosofie výuku následujících povinných předmětů, jako jsou např. Kognitivní věda, Teorie spontánního řádu a samoorganizace, Znalosti a ontologické inženýrství aj.      

V souhrnu katedra garantuje a vyučuje 25 předmětů na všech stupních studia. Na své nové domovské fakultě výuku především povinného předmětu 5FI101 Úvod do (politické) filosofie. Zároveň garantuje a částečně též vyučuje povinný předmět 55F102 Psaní a obhajoba odborné práce.

Kromě toho vyučuje katedra na Fakultě informatiky a statistiky povinný předmět 4FI112 Úvod do filosofie (pro informatiky) a na Fakultě podnikohospodářské rovněž povinný předmět 4FI108 Filosofie a kultura v evropských dějinách (pro studenty oboru Arts management).

Katedra filosofie je garantem hlavního oboru magisterského studia Kognitivní informatika, který vyučuje v součinnosti s informatickými katedrami FIS; pro tento obor zajišťuje výuku povinných předmětů 4FI404 Kognitivní věda, 4FI425 Teorie spontánního řádu a samoorganizace, 4FI430 Znalosti a ontologické inženýrství, 4FI431 Základy neurověd, 5FI432 Diplomový seminář KI; garantuje a vyučuje též vedlejší specializaci Filosofie (povinné předměty 5FI421 Filosofie I, 5FI422 Filosofie II a 5FI423 Filosofie III).

V rámci celoškolsky volně volitelných předmětů nabízí katedra filosofie následující předměty: 5FI302 metodologie vědy, 5FI303 Úvod do axiologie, 5FI305 Úvod do filosofie, 5FI308 Dějiny filosofie, 4FI316 Filosofické problémy kvantifikace a měření, 5FI319 Ekonomická a informační etika, 5FI412 Dějiny uměleckých slohů, 5FI417 Úvod do religionistiky, 5FI424 Fenomenologická filosofie a předmět

      Katedra garantuje také předmět  FIL901 Filosofie a metodologie vědy, jenž je povinným  předmětem doktorského studia a předmět FIL902 Filosofie IV, který je volitelným předmětem na témž stupni studia; vyučuje i předmět 5FE468 An Introduction to Philosophy and Methodology of Sciences (v anglickém jazyce), jakož i předmět CEP006 Philosophy in Central Europe v rámci studijního programu CEP.

      Nejbližším cílem rozvojového programu katedry filosofie je rozšířit nabídku vyučovaných předmětů tak, aby se ve svém tematickém souhrnu co nejvíc přiblížila systematickým přístupům tradiční filosofie. In concreto jde o zavedení předmětů jako Filosofie přírody a Filosofie práva, jejichž absence je stále výrazněji pociťována jak studenty, tak i pedagogy VŠE.

Vědecko-výzkumná činnost katedry se soustřeďuje na dvě základní oblasti:

     1. Oblast odborné filosofické problematiky související u každého učitele s jeho primární specializací; v tomto směru se nejvýznamnější vědecké práce katedry soustřeďují na problémy dějin filosofie a ontologie, axiologie, kognitivních věd, etiky, estetiky, empirické a transcendentální filosofie, fenomenologie a ontologie společenské skutečnosti.

     2. Oblast metodologie společenských a ekonomických věd, kde se vědecko-výzkumná činnost soustřeďuje na otázky metodologie Rakouské ekonomické školy, metodologické problémy kvantifikace a informatizace atd. Zejména v rámci řešení této problematiky katedra spolupracuje s Liberálním institutem v Praze, kde její členové přispívají k ujasňování metodologických otázek výzkumných projektů této instituce.

Odborné zaměření učitelů katedry:

• Ing. Jan Burian – filosofické aspekty informatiky a kognitivních věd
• PhDr. Tomáš Kunca - empirická filosofie a metodologie ekonomických věd, filosofická antropologie
• doc. PhDr. Ján Pavlík - transcendentální filosofie, axiologie, societální filosofie a metodologie ekonomických věd
• Mgr. Ing. Miroslav Vacura, PhD. – politická filosofie, formální ontologie
• doc. PhDr. Jiří Vaněk, CSc. - etika a aplikovaná estetika
• PhDr. Ing. Miroslav Vlček, PhD. - dějiny filosofie, logika a religionistika

Katedra filosofie doposud obdržela podporu pro následující grantové projekty:

     F. A. Hayek a teorie spontánního řádu
     (1999-2001; GAČR 402/99/0848; řešitel J. Pavlík)

     Kognitivní vědy a vědecké metody
     (2002-2004; GAČR 401/02/1263; řešitel K. Pstružina)

     Filosofie a metodologie ekonomických věd
     (2002-2004; GAČR 402/02/1544; řešitel J. Pavlík)

     Filosofie a metodologie vědy
     (1999; Fond rozvoje vysokých škol MŠMT F5/1747; řešitel K. Pstružina)

     Ekonomická a informační etika
     (2000; Fond rozvoje vysokých škol MŠMT F5/001; řešitel J. Vaněk)

     Filosofie a metodologie vědy - distanční studium
     (2002; Fond rozvoje vysokých škol MŠMT F5/1588; řešitel K. Pstružina)

     Rozum a jistota (Ke konstrukci novověké filosofie a vědy)
     (2004-2006; GAČR 401/04/1067; řešitel M. Hemelík)

     Vzorce operací lidského myšlení
     (2005-2006; GAČR 401/05/0015; řešitel K. Pstružina)

     Spontánní geneze jazyka
     (2006-2008; GAČR 401/06/0413; řešitel J. Pavlík)

     Kognitivní informatika
     (Projekt ESF JPD, reg.č.3206; 2006-2008; řešitel V. Řepa a J. Pavlík)

Katedra organizuje odborné semináře, z nichž byly doposud vydány následující monotematické sborníky (v řadě Acta Oeconomica Pragensia):

     K filosofii René Descarta (ed. M. Hemelík), Acta Oeconomica Pragensia 5/1996, VŠE, Praha 1996, ISSN 0572-3043

     Filosofie, ekonomie, věda (ed. M. Hemelík), Acta Oeconomica Pragensia 3/1998, VŠE, Praha 1998, ISSN 0572-3043

     Filosofie: myšlení, umění, život (eds. J. Pavlík, M. Hemelík), Acta Oeconomica Pragensia, Mimořádné vydání při příležitosti 60. narozenin doc. PhDr. Karla Pstružiny, CSc., Vysoká škola ekonomická, Praha 2000, ISSN 0572-3043

     Filosofie a metodologie ekonomických věd (ed. V. Kyprý), Acta Oeconomica Pragensia 7/2001, Vysoká škola ekonomická, Praha 2001, ISSN 0572-3043

     Evropská integrace a vstup České republiky do Evropské unie z pohledů humanitních věd (ed. J. Pavlík), Acta Oeconomica Pragensia 2/2004, Vysoká škola ekonomická, Praha 2004, ISSN 0572-3043

     Existencialismus a společnost (ed. J. Vaněk), Acta Oeconomica Pragensia 5/2005, Vysoká škola ekonomická, Praha 2005, ISSN 0572-3043

     Klasický pozitivismus dnes (ed. T. Kunca), Acta Oeconomica Pragensia 5/2007, Vysoká škola ekonomická, Praha 2005, ISSN 0572-3043

     Katedra kromě toho organizuje pravidelný Seminář kognitivních věd (http://skv.cogscience.info/v2/), jehož vedoucím je Ing. J. Burian. Kromě toho organizuje tematicky zaměřené Filosofické víkendy v rekreačním středisku VŠE v Nícově, jichž se kromě pedagogů a doktorandů několika kateder NF VŠE účastní zejména studenti vedlejší specializace filosofie.

      Katedra filosofie vydává od r. 1994 elektronický časopis E-LOGOS - ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY (ISSN 1211-0442), který má značný mezinárodní ohlas.

Ročník 2008 časopisu E-LOGOS (spolu se separátním knižním vydáním příspěvků M. Hemelíka a F. Marka pod názvem Oblouzená mysl aneb sny & propaganda: Martin Hemelík uvádí dosud nepublikované statě Františka Marka; ISBN 978-88-95565-02-6) vydalo knižně nakladatelství IF PRESS, Ctr. La Murata 49-03017, Morolo (FR) Italia, www.if-press.com péčí profesora Angela Marocca (ISBN 978-88-95565-02-6).

     Katedra udržuje kontakty s celou řadou zahraničních odborníků a vědeckých společností. Doc. Pavlík udržuje trvalé kontakty se Společností Mont Pelerin (Mont Pelerin Society), Mezinárodní brentanovskou společností, s Raouskou společností L. Wittgensteina a s Institute for Formal Ontology and. Medical Information Science, Saarland University (SRN); v letech 1994-2000 působil jako člen redakční rady časopisu Studies in East European Thought (Fribourg, Švýcarsko), nyní je členem redakční rady časopisu Jahrbuch für Philosophie Mitteleuropas, v letech 1995-1998 spolupracoval s Nadací Friedricha Naumanna (SRN).    Dalšími zahraničními partnery katedry filosofie jsou Fakulta informatiky a informačných technológií, Slovenská technická univerzita Bratislava (spolupráce na projektu Kognitivní informatika), University of Oxford, Balliol College (T. Kunca je držitelem statusu „Old Member of Balliol College“), The Free Swiss University of St. George’s se sídlem v Praze (spolupracuje M. Vlček), Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Ústav literárnej a umeleckej komunikácie (spolupracuje J. Vaněk); M. Vacura v rámci EU projektu K-Space řešeném na KIZI VŠE spolupracuje s celou řadou zahraničních institucí, jako jsou např. Queen Mary University of London (QMUL), Dublin City University (DCU), Centrum voor Wiskunde en Informatica (CWI), German Research Centre for Artificial Intelligence (DFKI) aj. J. Burian je členem organizačního výboru pravidelné každoroční konference „Kognice a umělý život“.

     Na pozvání katedry hostovala na VŠE řada významných zahraničních filosofů, jako např. K. Wilkes (Oxford), B. Smith (SUNY, Buffalo, IFOMIS, Saarland), R. Walker (Oxford), J. Woleński (Krakov), F. R. Hrubi (Vídeň) aj.; tito experti přednesli během svého pobytu přednášky pro pracovníky i studenty VŠE.

 Aktivity katedry filosofie FIS VŠE nad rámec výuky

     Katedra organizovala celou řadu speciálních seminárních skupin pro čtení a komentování zásadních a významných filosofických textů. Náležela tam  četba spisu Martina Heideggera: Sein und Zeit - vedoucí semináře doc. Benyovszky, později dr.Kyprý, četba spisu G. W. F. Hegela: Fenomenologie ducha - vedoucí semináře doc.Benyovszky, četba spisu Aristoteles: Metafyzika - vedoucí semináře PhDr. Ing.Vlček a četba spisů B. Spinozy Etika a Metafyzické myšlenky - vedoucí semináře doc. Hemelík. nyní v této tradici pokračuje katedra četbou  spisu D. Huma: Treatise of Human Nature - vedoucí semináře PhDr. Kunca.

     V rámci svých kulturních aktivit pořádala katedra literární večer a besedu s vydavatelem básnického díla Vladimíra Holana Vladimírem Justlem při příležitosti básníkova výročí v roce 2000 (tato akce měla ohlas i v literárních periodikách), jakož i  „hudebních večery“, tj.  setkávání studentů, doktorandů a členů katedry při poslechu ukázek klasické hudební tvorby (hlavní organizátor Ing. Krakovič, v jednotlivých večerech vystoupili se svými příspěvky dr. Kunca, doc. Hemelík, Ing. Krakovič, Ing. Kopec aj.)

© Fanys & Jakub

Katedra filosofie VŠE

Kontakt