E-LOGOS
ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/97
ISSN 1211-0442
-----------------------------------------------------------
T.G. Masaryk: Ke klasifikaci věd.
(Ethika - filosofie -
theologie)
1. - Referent "České Mysli" (II., seš. 6, str. 460) všiml si v klasifikaci věd, kterou jsem své Rukověti sociologie předeslal (v loňské Naší Době), odchylek od vzorce v mé Konkretní logice. V této knize umístil jsem ethiku mezi praktické obory psychologickosociologické vedle politiky, jakožto vědu o dokonalé správě životní.
Kdyby běželo pouze o klasifikaci věd umělou, o pouhý přehled všech věd, věc neměla by žádného významu; kdo však usiluje o klasifikaci věd přirozenou a stupniční, pro toho takové přemístění význam má. Neboť klasifikace přirozená a stupniční je methodologickým návodem, určujícím poměr věd věcný a methodický; umístění ethiky za všemi vědami (ve filosofii) znamená, že ethika béře poučení ze všech věd. Podle Konkretní logiky má význam užší. To jest podle klasifikačního vzorce, ve kterém, jak řečeno, je umístěna vedle politiky, před praktickou esthetikou a gramatikou. V podrobnějších vývodech o stupnici věd praktických (§ 100, mám před sebou úplnější vydání německé) říkám, že ethika je v stupnici věd nejvyšší a že spočívá na filosofii. Tomuto určení obraz Konkretní logiky dosti neodpovídá; ale podle názoru, který jsem píše tuto knihu měl o filosofii, nemohl jsem ethiku umístit jinde než vedle a po politice.
Pozměnil jsem totiž od té doby svůj názor o podstatě filosofie. V Konkretní logice (§. 128) viděl jsem ve filosofii podstatně názor na svět theoretický; proto filosofii dělím na logiku a metafysiku ("filosofii"). O logice budiž poznamenáno, že v abstraktní logice hlavní část připadá noetice, tak že filosofií podle Konkretní logiky je metafysika, noetika, logika a methodika. Podstatně jen theorie.
Tento názor jsem pozměnil. Řekl jsem sic v Konkretní logice, že ethika spočívá na filosofii, také jsem o poměru theorie a praxe a speciálně praxe ethické řekl, že člověk je více bytostí praktickou než theoretickou, a tento názor je podkladem celé knize (hned úvod § 1-6, § 103), ale přece jsem filosofii určil obor jednostranně theoretický. Domnívám se, že jsem své vlastní názory lépe domyslil, když teď vedle logiky a metafysiky do filosofie kladu také ethiku. Prohlašuje ji za jádro filosofie, pravím jinými slovy to, co jsem řekl v konkretní logice, vida podstatu člověkovu v praxi, ne v theorii1)).
2. - Mluvě již o své klasifikaci věd, chci ještě upozornit, že do úplného klasifikačního vzorce na místo poslední bych ještě položil theologii; rozumí se vědeckou theologii. Dělíme pak obor theologický na abstraktní (= filosofie náboženství), na konkretní (rozmanité vědy theologické, pokud nejsou na př. historií a jinými vědami) a theologii praktickou.
Zde opět jsem domyslil a poněkud pozměnil své názory vyslovené již v Konkretní logice (§ 130-135). Odůvodním věc šíře ve své sociologii, v kapitole o náboženství a církvi. Kdo náboženství a život náboženský vedle intelektuálního a uměleckého uznává tak, jak uznávám já, musí vedle ostatních speciálních věd uznat také speciální obor theologický; opakuji vědecký. Jen tak lze logicky postihnout vývoj moderní theologie, jen tak ujasní se poměr theologie a filosofie, náboženství a mravnosti.
T.G.Masaryk
-----------------------------------------------------------------
(1) Referent Č. Mysli praví, že moje definice filosofie je positivistická; k uvarování nedorozumění poznamenávám, že tím není míněn positivism Comteovský, kterého nepřijímám, jak vysvítá též z dalšího referátu. Ostatně Comte sám o poměru své filosofie a ethiky napsal: les philosophes proprement dits ont été souvent entrainés, méme de nos jours, á quitter le point de vue moral eet social, unique sourc do leeur force spontannée (Cours de philos. positive, VI, 557; srv. 742-43).