Úmrtnost v českých zemích v 90. letech
Publikace je výsledkem práce na grantu Grantové agentury ČR na léta 1997 – 1998
Autoři Doc. RNDr. Felix Koschin, CSc.
RNDr. Tomáš Fiala, CSc.
Ing. Jitka Langhamrová, CSc.
Prof. ing. Vladimír Roubíček, CSc.
VydavatelVysoká škola ekonomická v Praze
Rozsah68 stran
Vydáníprvní
Rok vydání1998
ISBNISBN 80-7079-574-3
Cena49 Kč
Dostupnost90 výtisků v prodejně VŠE

Z úvodu
     Po letech na výsluní v minulém a v první polovině tohoto století se úmrtnost postupně dostávala na okraj zájmu demografů - alespoň v Evropě. Důvod byl prostý - dosáhla natolik nízké a relativně stabilní úrovně, že její změny neměly téměř žádný praktický dopad na život společnosti. To se však nyní - a teď máme na mysli Českou republiku - změnilo: na počátku 90. let začal nebývalý a hlavně nečekaný pokles úmrtnosti; tak nečekaný, že někteří demografové dokonce první výsledky považovali za chybu statistického úřadu. A tento pokles - zdá se - má na některé stránky života společnosti výrazný dopad: při dlouhodobém (a v současnosti velmi výrazném) poklesu porodnosti se v nedaleké budoucnosti bude v důsledku poklesu úrovně úmrtnosti ještě výrazněji zvyšovat podíl poproduktivní ekonomické generace, což ekonomice přinese nemalé problémy; druhou oblastí, kterou pokles úrovně úmrtnosti značně znepokojuje, je pojišťovnictví, a zejména důchodové připojištění - některé penzijní fondy začínají mít obavy, zda v budoucnu budou schopny dostát svým závazkům, protože svým klientům budou muset penze vyplácet v průměru déle, než předpokládaly.

1.a Podrobněji o obsahu
     Nečekaně rychlé zlepšování úmrtnosti se zřejmě netýká zcela rovnoměrně celého věkového rozpětí, nicméně práce by se neměla zabývat jen určitou věkovou skupinou, kde se změny projevily nejvýrazněji. Měla by postihnout celé věkové rozpětí včetně úplně nejmladších věkových skupin. Ne proto, že tam došlo k výrazné změně úmrtnosti, ale proto, že taková podrobná analýza se v poslední době zatím nedělala.
      Celá práce je rozdělena do několika oddílů (odpovídajících věkovým kategoriím) ne toliko z formálních důvodů, ale proto, že pro každou věkovou kategorii byla použita jiná metoda analýzy (pořadí oddílů v práci neodpovídá vždy níže uvedenému logickému uspořádání, protože například pro analýzu úmrtnosti v prvém dnu bylo nejprve zapotřebí provést podobnou analýzu za prvý rok života):      Jak je z uvedeného výčtu patrné, jedná se spíše o popis situace, než o odhalování příčin. Je to přirozené - napřed musí existovat podrobný popis a teprve potom můžeme pátrat po příčinách. Tato práce si kladla za úkol pouze první zmíněný krok, i když některým závěrům týkajících se příčin jsme se nemohli vyhnout. Stejně tak jsme učinili i některé závěry týkající se budoucnosti, třebaže jsme si vědomi, že bez poznání příčin je to krok ne zcela korektní.
Obsah
1. PROČ, CO A JAK
  1.a Podrobněji o obsahu
  1.b Podrobněji o intenzitě úmrtnosti
2. ÚMRTNOST V PRVNÍM ROCE, MĚSÍCI A DNI
  2.a Metodologie
  2.b Problémy s kvalitou údajů o zemřelých do 24 hodin
  2.c Výsledky
  2.d Vývoj v čase
  2.e Shrnutí
3. ÚMRTNOST DĚTÍ
4. ÚMRTNOST MLÁDEŽE
5. ÚMRTNOST DOSPĚLÝCH
  5.a Metodologie
  5.b Výsledky
  5.c Shrnutí
6. ÚMRTNOST VE VYŠŠÍM A VYSOKÉM VĚKU
  6.a Metodologie
  6.b Problémy s údaji pro věky od 85 let výše
  6.c Výsledky
  6.d Jedna zajímavost navíc
  6.e Porovnání s jinými výsledky
  6.f Shrnutí
7. ZMĚNY ŽIVOTNÍHO POTENCIÁLU V 80. A 90. LETECH
8. ÚMRTNOST PODLE PŘÍČIN
  8.a Změny v čase
  8.b Regionální rozdíly
9. NÁZORY NA ÚMRTNOST V 90. LETECH V NAŠÍ LITERATUŘE
  9.a Hlavní myšlenky
  9.b Výběr prací z české demografické literatury o úmrtnosti v 90. letech
10. ZÁVĚRY
  10.a Úmrtnost a dlouhodobý vývoj obyvatelstva České republiky
  10.b Poznatky z provedené analýzy
11. TECHNICKÉ DETAILY
  11.a Použité údaje
  11.b Intenzita úmrtnosti pro "střední" věkové rozpětí
  11.c Úmrtnostní tabulky
  11.d Brassův relační model